(b.) Několik slov k benediktinské spiritualitě, Řehole sv. Benedikta, Kříž sv. Otce Benedikta. V souvislosti s připomenutím monumentální památky břevnovského kláštera se lektor zběžně „dotkl“ i pramenů benediktinské spirituality, zdůraznil úlohu Řehole sv. Benedikta pro život řeholníků s tím, že život světce je popsán v kapitolách knihy Dialogů od Řehoře Velikého, kterou nedávno v novém překladu vydal klášter v Břevnově. Pozornost byla věnována Kříži sv. Benedikta (který zdobí nejen floriánskou kapli, ale od roku 1997 i průčelí kostela sv. Václava v Rozdělově). Jako příklad duchovní četby benediktinů byl vybrán jeden příběh od pouštních otců (tzv. Apofthegma) o mlčení…o studni a zčeřené vodě.
(c.) Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhofer a kostely na Broumovsku. Tyto památky se dostaly v posledních letech do centra pozornosti nejen odborníků († Mojmír Horyna), ale i velkého množství dalších zájemců (např. semináře studentů kladenského gymnázia, které vedl sochař Zdeněk Manina) a turistů. Lektor se zmínil o tom, jak navštěvoval tyto památky od 80. let minulého století a s jakou nadějí sledoval jejich postupnou obnovu, záchranu po roce 1990. Při „virtuálním putování“ pak byla věnována pozornost mnohým z nich. U kostela sv. Michala ve Verneřovicích z let 1719–1721 byla zaměřena pozornost na způsob tvorby vnitřního prostoru, ta byla stejným způsobem Kryštofem Dientzenhoferem uplatněna u dalších památek, a to nejen na Broumovsku: princip vtažených pilířů, které umožňovaly pohyb na rozlehlé kruchtě; ostatně broumovské kostely, jak bylo patrné při jejich velikosti a počtu lavic, byly stavěny pro velké množství věřících. U nově opraveného kostela sv. Maří Magdaleny v Božanově, který je dílem Kryštofova syna K. I. Dientzenhofera z let 1733–1738, jsme sledovali způsob úpravy fasády, umístění okenních otvorů, a to i v souvislosti s kladenskou kaplí sv. Floriána (1751). Putování pokračovalo po dalších chrámech Broumovska: Otovice (téměř centrální půdorys), Heřmánkovice (nástěnná malba Oslava všech svatých od Johanna Hausdorfa z roku 1736), Ruprechtice (vstup kruchty do prostoru kostela, také zmíněna fara, kde působil benediktin a významný historik Franz Beda Menzel [† 1994], který po odsunu učil na benediktinském gymnáziu při klášteře v Rohru a který je autorem řady cenných statí o dějinách břevnovských a broumovských benediktinů), Vižňov (iluzivní malba oltáře od Josefa Hagera, kol. r. 1765), Šonov (poutní kostel sv. Markéty od K. I. Dientzenhofera a jeho poloha v krajině; zde zmíněn i hrob zavražděných německých duchovních na hřbitově).
(d.) Z ikonografie sv. Benedikta – Svět v jednom paprsku. Při „návštěvě“ kostela sv. Barbory v Otovicích bylo v ranních slunečních paprscích rozpoznáno na barokním antependiu se znakem břevnovského a broumovského opata Vidění sv. Benedikta, i tento příběh je uveden v Dialozích sv. Řehoře Velikého.
(e.) Police nad Metují a Bezděkov. Závěr patřil raně středověkému kostelu Panny Marie u benediktinského proboštství v Polici nad Metují, doloženo v písemných pramenech k roku 1260 (gotický portál), to bylo zrušeno v rámci josefínských reforem. Reprezentativní část konventu je již dílem Anselma Luraga z let 1753–1757. Vše uzavřela stavba kostela sv. Prokopa v Bezděkově, který byl vystavěn podle návrhu K. I. Dientzenhofera v letech 1724–1727. Zmíněna byla i úctyhodná aktivita současného broumovského duchovního P. Martina Lanžiho, který velmi usiluje o opravy kostelů na Broumovsku – shodou okolností právě v Bezděkově měl loni na podzim přednášku u příležitosti 300. výročí dokončení stavby kostela; kéž by měl i v našem regionu následovníky.
P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové
skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.
Žádné komentáře:
Okomentovat