Velvarská svatá pole / sepulkrální památky městských hřbitovů. Tvář města samozřejmě dotvářejí jeho svatá pole – hřbitovy, které zdobí nejen mnoho kamenických artefaktů, díla regionálních sochařů, ale řada památek i na ty, kteří se zasloužili o rozvoj města a okolí. Zkušenosti z různých měst naznačují, že se o památky, o tuto paměť měst zvětšuje zájem odborníků, místních obyvatel i návštěvníků. Na druhé straně se ukazuje, že jsou to zároveň ohrožená místa, že města nemají vůli a prostředky se o hřbitovní prostory starat. Na malovarském hřbitově u kostela Všech svatých, kde byly ukládáni zemřelí z předměstí Velvar, Ješína, Miletic, registrujeme přestávky v pohřbívání; v roce 1933 se na radě města jednalo o obnově pohřbů na tomto svatém poli, aby byl alespoň nějaký příjem pro opravu kostela Všech svatých; genius loci tohoto ztichlého místa okolo starobylého kostela dnes dotváří pár starobylých náhrobků. Hlavní velvarský hřbitov okolo kostela sv. Jiří, který zpočátku doplňoval a posléze nahradil hřbitov u sv. Kateřiny, se rozšiřoval po etapách. Do roku 1868 měl stejnou plochu jako při svém založení. V tomto roce byl rozšířen o pozemek za bývalým špitálem, který daroval velvarský primátor Čeněk Šimon, a znovu pak v roce 1908 o pozemek směrem k městu; v tomto rozsahu je nazýván starý hřbitov, na kterém se nacházejí nejstarší náhrobky, a to jak hodnotné kamenické práce, oceníme nejen ty novogotické z konce 19. století, dochovaly se slohově i provedením cenné artefakty od kameníka Josefa Nováka ze sousední Olovnice, ale i figurální skulptury kamenosochařů z regionu, některé jsou signovány – J. Vedlík ze Slaného, A. Podaný z Budyně nad Ohří, nebo třeba až z Hořic – monumentální náhrobek Karla Beneše s reliéfní výzdobou od Františka Vejse. Viz Plošný průzkum památkové zóny ve Velvarech (str. 126 ad).
Kostel Všech svatých v Malovarech. Historické počátky města Velvar jsou nezřetelné a situaci navíc komplikuje i existence dvou sousedních sídel Velvar a Malovar; v Malovarech dodnes stojí nejstarší architektonická památka – raně gotický kostel Všech svatých, přičemž zaklenutí jeho kněžiště je možné datovat k roku 1350, v roce 1362 zde působil kněz Hynek z Malovar (Hinco de Malouar). Další poznání historie kostela Všech svatých by mohlo přinést celkové stavebně historické šetření a restaurátorský průzkum presbyteria, kde se pod novějšími omítkami nacházejí staré nástěnné malby. Chrám byl před rokem 1700 rozšířen za děkana Matěje Jodla (oltář z roku 1694), po josefinských reformách zrušen (skladiště), následně zachráněn úsilím velvarského faráře Václava Vaňka. Po roce 1948 památka chátrala, zničen interiér, chrám opraven v letech 1998–2004 přičiněním města Velvar.
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hopozíně. V renesančním cyklu přednášek již byla zmíněna v rámci velvarského okruhu renesančních památek architektura kostela (portál, kruchta, náhrobky a kazatelna). Tentokrát se pozornost zaměřila na barokní zařízení, které po roce 1990 částečně zaniklo (oltářní architektury), řada artefaktů je uložena v depozitáři. Na historických snímcích byla prezentována barokní výzdoba, cenný obraz Stětí sv. Jana Křtitele a pak oltář s raným vyobrazením Panny Marie Karlovské. Z Hospozína se rozšířila úcta k Panně Marii Karlovské do Velvar a Chržína. Byla zdůrazněna úloha Polyxeny hraběnky z Clary–Aldringen († 1728) při uvádění aktuální barokní kultury do Hospozína, Hospozínku ... při cestě do lázní v Teplicích.
Kostel sv. Barbory v Nabdíně. V roce 1695 rozšířen úsilím velvarského faráře Matěje Jodla. Novostrašecký stavitel Domenico Spineta měl tehdy strhnout starý štít a ke kostelu podle zadání města (patronát v Nabdíně mělo město Velvary) … na délku ještě jednou tak velký díl, jak je starý chrám Páně, přistavěti, dále vztyčit nový štít a upravit okna. Z té doby pochází pěkný portál předsíně a ostění hlavního průčelí. Následovalo pořízení uměleckého vybavení, z něhož dodnes zůstalo pouze torzo hlavní oltářní architektury, a to v tradiční raně barokní zlatočerné povrchové úpravě. Nejvýznamnější barokní památkou byla kazatelna, odcizená v roce 1992. Kostel byl opraven v roce 2004.
Josef Šembera, náhrobek Antonína Strnada u kostela sv. Klementa v Chržíně (1826). Pomník významného astronoma na venkovském hřbitově v Chržíně je pro novodobého poutníka takové hrubínovské téma – symbolickým průnikem věčnosti a časnosti. A také stálou výzvou obdivovat úchvatný rozvoj vědy, třeba stopy člověka na Měsíci nebo pohyby sondy na povrchu Marsu, ten úžas pod večerní oblohou sdílíme přes staletí s astronomem Antonínem Strnadem. Na druhé straně, když se rozhlédneme okolo sebe na chržínském svatém poli nebo se zastavíme na evangelickém hřbitově a listujeme v kronikách, vybaví se nám pocit vděčnosti a pokory před osudy každého zde pochovaného z generací, které před námi kráčely historií Podřipska, leccos v kraji vytvořily, o mnohé usilovaly … i na to by neměla zapomínat právě památková péče … jde nám přece také o paměť místa, paměť Podřipska. Další informace viz historii chržínského kostela.
Žádné komentáře:
Okomentovat