Druhé putovní setkání postgraduálního společenství absolventů kladenské univerzity třetího věku, staré umění okolo nás – v rámci projektu Paměť krajiny – bylo zahájeno v areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Charvatcích. Jedná se o starobylou památku, která ukrývá jedinečný soubor pozdně gotické kamenné skulptury s dominujícím figurálním náhrobkem Viléma staršího Ilburka († 1490); nejen tento sochařský artefakt, ale i věžové sanktuárium, pochází patrně z dílny sochaře France z Drážďan († 1502). Po rekapitulaci jednotlivých stavebních etap kostela, a to od románské lodi, přes zaklenutí presbytáře v druhé polovině 14. věku a dominantní pozdně gotickou etapu, která souvisí se zřízením nekropole s monumentální tumbou Viléma staršího z Ilburka před oltářem, byla také věnována pozornost ikonografii nástěnných maleb na barokní klenbě lodi. Ty byly podstatně přemalovány v roce 1871 – na návštěvníka shlíží řada starozákonních ženských postav, jejichž ctnosti svým způsobem „předjímají“ život Panny Marie, které je také kostel zasvěcen. Účastníky také upoutaly mimořádně hodnotné barokní lavice, skvělá práce truhláře a řezbáře – ty vznikly patrně za patronátu pánů z Lichtensteina a Klebelsberka, kteří panství do roku 1723 vlastnili. Následovala procházka podzimní barokní krajinou – údolím Mšenského potoka – do Mšeného-lázní. Při cestě malebnou podzimní krajinou zaznamenán i mladší „otisk“ paměti krajiny – kříž Tomáše Sladkého († 2011) na stráni údolí. V zástavbě lázní upoutal secesní dům od architekta Jana Letzela, na návrší pak torzo kostela sv. Jana Nepomuckého. (průvodci Dana Kasnerová a Vladimír Přibyl).
sobota 11. října 2025
--- Paměť krajiny (2.) --- Charvatce – Mšené-lázně (11. 10. 2025)
Druhé putovní setkání postgraduálního společenství absolventů kladenské univerzity třetího věku, staré umění okolo nás – v rámci projektu Paměť krajiny – bylo zahájeno v areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Charvatcích. Jedná se o starobylou památku, která ukrývá jedinečný soubor pozdně gotické kamenné skulptury s dominujícím figurálním náhrobkem Viléma staršího Ilburka († 1490); nejen tento sochařský artefakt, ale i věžové sanktuárium, pochází patrně z dílny sochaře France z Drážďan († 1502). Po rekapitulaci jednotlivých stavebních etap kostela, a to od románské lodi, přes zaklenutí presbytáře v druhé polovině 14. věku a dominantní pozdně gotickou etapu, která souvisí se zřízením nekropole s monumentální tumbou Viléma staršího z Ilburka před oltářem, byla také věnována pozornost ikonografii nástěnných maleb na barokní klenbě lodi. Ty byly podstatně přemalovány v roce 1871 – na návštěvníka shlíží řada starozákonních ženských postav, jejichž ctnosti svým způsobem „předjímají“ život Panny Marie, které je také kostel zasvěcen. Účastníky také upoutaly mimořádně hodnotné barokní lavice, skvělá práce truhláře a řezbáře – ty vznikly patrně za patronátu pánů z Lichtensteina a Klebelsberka, kteří panství do roku 1723 vlastnili. Následovala procházka podzimní barokní krajinou – údolím Mšenského potoka – do Mšeného-lázní. Při cestě malebnou podzimní krajinou zaznamenán i mladší „otisk“ paměti krajiny – kříž Tomáše Sladkého († 2011) na stráni údolí. V zástavbě lázní upoutal secesní dům od architekta Jana Letzela, na návrší pak torzo kostela sv. Jana Nepomuckého. (průvodci Dana Kasnerová a Vladimír Přibyl).
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
(a.) Kostel sv. Václava v Kmetiněvsi a konference Slánské rozhovory (2012) . Soustavná devastace kostela sv. Václava v Kmetiněvsi, památky,...

Žádné komentáře:
Okomentovat