(3.) - Od gotiky do baroku --- poutní místo Družec a okolí, Družecká Madona (30. 10. 2023)

(a) Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Družci – polha kostela Nanebevzetí Panny Marie v rámci zástavby --- tradiční uspořádání: kostel v areálu hřbitova se zvonicí a kostnicí, hlavní etapy stavby kostela (gotické presbyterium).

(b) Družecká Madona --- Třeboňská Madona (kol. r. 1400) a další významné krásnoslohé Madony (Krumlovská, Plzeňská). Termín český krásný sloh – výraz „český“ teritoriální, nikoliv etnický; tato díla vytvořili spíše německy mluvící sochaři. Vliv arcibiskupa Jana z Jenštejna (†1400, Řím) a jeho duchovního prostředí. Vznik: slohový průnik parléřovského sochařství a díla Mistra Třeboňského oltáře. Slohový výraz: všude proniká dekorativní tendence, která zbavuje i tragická témata (pieta) hloubek beznaděje a převádí je na pomezí hry (Albert Kutal, 1962). Tvá krása všechnu krásu překonává, ty jsi všech andělů Paní, vyznání o krásných madonách salcburského řeholníka. Naproti tomu kritické hodnocení památek krásného slohu z úst reformátorů (např. Matěj z Janova). Jan Hus na základě vlastních zkušeností tvrdil, že artismus krásných Madon odvádí pozornost od Krista, a to nejen kvůli estetické libosti, ale i kvůli někdy až smyslným, erotickým představám. Družecká Madona (Assumpta) je nejstarší gotickou plastikou v regionu, svým slohovým pojednáním a ikonografií má blíže spíše k Plzeňské Madoně než k Assumptě z Tismic. Restaurování Družecké Madony v letech 1995-1996 (akad. mal. Markéta Pavlíková): hodně poškozená, hlavička Ježíška novější, někdy z období kolem roku 1940.    

(c) Barokní oltář ve Družci a další zařízení  --- jeho restaurování, návrat k raně baroknímu řešení kolem roku 1690 (zlato-černá kombinace, práce umělecké pozlacovačky Ivany Rašpličkové). Raně barokní dekor --- tzv. boltcový ornament. Sochy sv. Rocha a Šebestiána („moroví patroni“). Prezentována proměna vzhledu architektury oltáře od raného do vrcholného baroku (barevnost, odstraněn baldachýn, dnes v kněžišti).     

 (b) Družecká monstrance. Cenná zlatnická památka, autor Michal Josef Cocsell (†1747 Vídeň), zhotovená po roce 1700. Zajímavá ikonografie – starozákonní postavy Mojžíš, Áron a vyobrazení archy úmluvy --- naznačeno naplnění v novozákonní době, symbol Krista – Beránek, nad ním lunula, tzn. místo pro konsekrovanou hostii. Příklad využití – požehnání, průvod okolo kostela o Božím těle.

(e) Vojtěch Sucharda – pamětní deska v předsíni kostela připomíná předčasně zemřelého teologa a spisovatele premonstráta Ludolfa Františka Czermina, který zemřel 1. 6. 1943 v sanatoriu v Jevíčku. Desku Vojty Suchardy požehnal v roce 1944 strahovský opat Stanislav Bohuslav Jarolímek (†1951).

(f) Kamenické práce – kameníci z Dokes a okolí (otevřeny lomy, pískovec žehrovák), vzorem pro kamenné hlavice na průčelí kostela byly třeba štukové hlavice v interiéru klášterního kostela františkánů v Slaném. Cenný náhrobník Alžběty Artmanové (Hartmanové) z Velké Dobré (†1721) ve tvaru srdce.       

K zapamatování •• Družecká Madona (Assumpta) a její místo v českém gotickém sochařství • Verše Jaroslava Seiferta Prsten Třeboňské Madoně (1966) – trvající ohlas na podobu krásných Madon, podobně před tím pohled Jihočecha Ladislava Stehlíka v době války a jeho sbírka Madoně (1944) • Význam architektury raně barokního oltáře, jeho slohové pojednání a barevnost • Monstrance z Družce - ikonografie, starozákonní příslib (Mojžíš, Áron) a jeho naplnění v novozákonní době - Kristus, symbol beránek • Ikonografie: Assumpta a moroví patroni – sv. Roch, sv. Šebestián, sv. Karel Boromejský.  

P.S. Podklady – prezentace přednášky, „ obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.

(2.) - Krajina v perspektivě Velikonoc --- Páleček --- vnější a vnitřní liturgický prostor --- (16. 10. 2023)

Kostel v Pálečku, ráno 28. 10. 2005

(a) Krajina v perspektivě Velikonoc – úvodem bylo připomenuto, že pohled na českou krajinu v baroku i na vlastní barokní umění má „lomivý charakter“, který je dán rozporem mezi naším „smyslovým“ a „racionálním“ vnímáním. Na jedné straně existuje útěšný pohled na sošku Panny Marie Svatohorské, kdysi trůnící na hlavním oltáři, jež je navíc oblečena do barokních šatiček a zdobena korálky, medailkami, mincemi od farníků, na druhé straně v nás vyvolá jiný dojem, když listujeme špalíčkem Kralické bible a myslí prokmitne osud jeho majitele – jinověrce arestovaného v roce 1759. Tento fakt byl konkrétně připomenut v souvislosti s kdysi jedním, katolickým, a druhým, evangelickým, hřbitovem v Chržíně; druhý vznikl v roce 1808 a je jediným na Slánsku a Kladensku. 

(b) Kostel v Pálečku, kostnice a socha Madony. Pohled na barokní krajinu, a to v duchovním rozměru, byl nastíněn v souvislosti se stavbou kostela Navštívení Panny Marie v Pálečku (dříve Malý Páleč), který byl jako novostavba pod patronací Kinských vybudován v letech 1776-1778, měl všechny atributy venkovského kostela, a to včetně jedinečně dochované kostnice. Té byla věnována pozornost, a to v kontextu eschatologických základních představ člověka raného novověku --- čtyř posledních věcí člověka --- smrt, soud, peklo, nebe. Posluchačům byl přiblížen osud nástěnných maleb se starozákonními výjevy (kniha Job, Ezechiel). Připomenuty byly dušičkové oltáře v Roudnici nad Labem (kostel Narození Panny Marie) i zaniklý v Slaném (sv. Gothard). Ze zdevastovaného interiéru kostela v Pálečku umělecky vynikly vitráže oken a zejména socha Madony (kol. r. 1500), dnes uložená ve farním depozitu. 

(c) Kostel, hlavní části – oltář, antependium, sanktuárium, křtitelnice. Druhá část setkání byla věnována uspořádání interiéru kostela. Mluvilo se o oltáři, oltářní menze, o oltářním kameni, antependiu (připomenuto i současné umění, textilní práce roudnické výtvarnice Evy Brodské, odcizené antependium se sv. Rozálií z kostela sv. Mikuláše ve Vrapicích). Byla naznačena úloha sanktuária (demonstrováno na památce v Bedřichově Světci, kostel sv. Jakuba Většího, kde se nachází také piscina), zmíněna i úloha sakrária. Podtržen význam křestního pramene (křtitelnice) – uvedena gotická opuková z Pálče (dříve Velký Páleč) a zachráněná cínová křtitelnice z kostela sv. Gotharda v Slaném (1511) s pozoruhodným symbolickým motivem vyvedeným v reliéfu na plášti památky. 

K zapamatování •• Lomivý charakter barokní kultury • Pohled na barokní krajinu, kde se v duchovní rovině (stavby kostelů, hřbitovy, kostnice, kříže na cestách do polí atd.) odráží tři rozměry církve – putující, trpící a vítězné. Mezi těmito rovinami probíhá komunikace, která se uskutečňuje skrze modlitbu (viz zejména literární památka světové literatury - Dante, Božská komedie). • Páleček - kostnice (ikonografie, starozákonní postavy Ezechiel, Job a dušičkový oltář), pozdně gotická socha Panny Marie (kol. r. 1500) z kostela v Pálečku, jeden z mála příkladů středověkých madon v regionu.• Prvky interiéru kostela - oltář (oltářní kámen), sanktuarium a křtitelnice (křestní pramen) • a ještě Pálečku a tamní kostnici, je tu k poslechu obsahově, tedy o posledních věcech člověka, "souznící" klip Spirituálu kvintet --- Dvě báby --- který se shodou okolností natáčel právě na schodišti k malopálečskému kostelu ••   

P.S. Podklady – prezentace přednášky – budou posluchačům zaslány e-mailem.

(1) Úvod k problematice – památky v regionu, soupisy památek, ikonografie (2. 10. 2023)

 

(a) Po krátkém úvodu a naznačení významu „paměti krajiny“ v dnešní době, památkovém fondu kdysi a dnes (marná snaha o zřízení galerie deponovaných památek v Slaném – úprava špýcharu podle návrhu arch. Michala Sborwitze) byly ke studiu doporučeny základní topografické příručky památek regionu – Ferdinand Velc, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slanském, Praha 1904; Zdeněk Wirth, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu kladenském, Praha 1907;  Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl VII, vikariát Slanský, Praha 1913. Revizi přinášejí Umělecké památky Čech (1977–1982), které jsou ale v některých ohledech stručnější. Tyto čtyři svazky zpracoval kolektiv pod vedením Emanuela Pocheho. Bez těchto základních podkladů se při poznávaní památek regionu neobejdeme. 

(b) Mapka regionu se zákresem panství, jejichž majitelé byli stavebníky památek, může posloužit jako podklad při dalších setkáních, je možné do ní zakreslit postupně objekty, o kterých budeme mluvit. 

(c) Následně byla vyzdvižena hodnota starého mapování pro poznání historické krajiny (I. vojenské mapování – josefské – a indikační skici stabilního katastru). Příklad využití vojenského mapování byl demonstrován například na nalezení „šibeničního vrchu“ u Velvar, a to v souvislosti s kresbou Josefa Šembery (1826). Podrobněji se posluchači seznámili s vývojem historické aleje z Budeniček do Zlonic, proměny krajiny na Slánsku od doby baroku do počátku 20. věku. 

(d) Rovněž jsme věnovali pozornost ikonografii – dochovaným vedutám v regionu. Oceněn byl deskriptivní přístup Johanna Willenberga na slánské a smečenské vedutě (kol. r. 1600), zmíněny byly historické pohledy na města Velvary, Slaný a městečko Zlonice, a to na oltářních obrazech, kde doplňovaly vyobrazení světců (sv. Floriána na barokních obrazech Slaného a Zlonic, sv. Kateřinu ve Velvarech na Hellichově  obrazu z roku 1854). Zaujal zejména Josef Šembera, který svými kresbami z počátku 19. věku podstatně ovlivnil představy o historické podobě měst – opevnění Slaného, Pražská brána v Slaném, Kladeňáky překvapila neznámá kresba kostelíka sv. Jana Křtitele na Dříni s dřevěnou zvonicí.   

K zapamatování --- soupisy (Velc, Wirth, Podlaha, UPČ) • mapování – vojenské před rokem 1800, indikační skici stabilního katastru (kol. r. 1840) • ikonografie Johann Willenberg (Slaný Smečno), F. B. Werner (Velvary), Josef Šembera  (Slaný – Pražská brána, Fortna, Chržín, Kladno – Dříň)••