DO VAŠICH DIÁŘŮ --- Předvánoční setkání v rozdělovském kostele 20. prosince od 10 hodin

Před adventním setkáním v rozdělovském kostele (20. 12. 2023) si na další přednášce 11. 12. před "putováním" za středověkými památkami regionu krátce něco řekneme o době adventní --- o adventní liturgii. A vzhledem k tomu, že na památné varhánky z kostela sv. Jiří nad Libušínem, které jsou po náročné opravě umístěny v kostele sv. Václava v Rozdělově, zazní adventní hudba, nápěvy rorátních zpěvů, promítneme si i pár obrázků ze vzácných rorátníků z našeho regionu (Unhošť, Velvary). Tady je malá obrazová "ochutnávka".

Vyobrazení z unhošťského a velvarského rorátníku

   

(5.) Raně středověká architektura (1. část), --- Lukov, Ředhošť, Černochov...

Kostel sv. Jiří v Lukově (říjen 2005)

(a) Základní typy románské církevní architektury --- rotunda, podélný kostel s apsidou; celkový přehled románské církevní architektury v regionu, nová zjištění po vydání souborného díla Anežky Merhautové, Raně středověká architektura v Čechách, Praha 1971 (např. barokní plán kostela ve Zlonicích se zákresem rotundy atd.).

(b) Pro lepší porozumění smyslu církevní architektury několik informací z církevní věrouky, která se promítá do stavby kostela, do jeho liturgického prostoru; existencionální význam víry – KREDO – o nedělích a slavnostech, základní církevní pravdy.

(c)  Lukov --- půdorys obce, statek čp. 24, zájezdní hostinec (čp. 4). Kostel sv. Jiří (patronát Metropolitní kapitula sv. Víta), areál chrámu, hřbitov, kostnice. Rotunda (13. stol.), vnitřní zařízení kostela poničeno, ve většině deponováno – rekonstrukce na základě fotografické dokumentace pořízené v roce 1991. Hlavní oltář sv. Jiří přenesen z kostela sv. Jana a Pavla v Krtni, pozdně gotická socha Ukřižovaného (kol. r. 1500). Zvony – Jakub od Brikcího z Cimperka (1589), novozákonní text z Listu sv. Jakuba (1,22-24) převzat z Melantrichovy bible (1549), tzn. památka nejen výtvarná. Druhý zvon z roku 1784 (sv. Vít) od Františka Antonína Franka.

 (d)  Ředhošť --- při pohledu na České středohoří byla připomenuta památka předčasně zesnulého PhDr. Ivo Markvarta (* 1956, † 2005), literárního historika a ředitele knihovny v Lounech, který se zasazoval za obnovu památek v této části regionu (chrámy v Ječovicích, Černochově). Kostel sv. Jiljí (v době baroku filiální chrám kostela sv. Václava v Kmetiněvsi, patronát premonstrátky v Doksanech). Pozoruhodná románská věž se sdruženými okny (před r. 1200), gotické kněžiště (sanktuárium, gotická architektura menzy), otázka půdorysného rozsahu románské lodi, v gotice zaklenuta. Nově završena barokními plackami podle návrhu Johanna Michaela Renna z Litoměřic (dokončena r. 1787). Hlavní oltář původně v konventním chrámu premonstrátek v Doksanech, jeho protějšek také druhotně umístěn v kostele sv. Václava v Kmetiněvsi (porovnání obou oltářních architektur). Ikonografická připomínka --- zobrazení sv. Norberta.

(e) Černochov – kostel sv. Václava, původní gotické kněžiště vybudováno pod patronací cisterciáckého kláštera v Oseku. Zachován pozoruhodný cyklus nástěnných maleb (kol. r. 1350) --- ikonografie, svatováclavský cyklus, skupina deseti apoštolů, moudré a pošetilé panny. V regionu ojedinělé ikonografické téma --- novozákonní podobenství o vstupu do nebeského království (Matouš 25,1-13). Po barokní dostavbě lodi plní původní presbyterium funkci sakristie.  Barokizace a přístavba barokní lodi – Josef Jäger (kol. r. 1772–1779, panský architekt Kašpara Benedikta Ledeboura), oválná loď, cenná vazba mezi úpravou stěn interiéru a pojednání fasády. Josef Jäger se patrně podílel na dokončení zámku v Peruci. Cenný raně barokní oltář sv. Václava, který je obklopen českými patrony (sv. Ludmila, sv. Vít, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Zikmund, sv. Ivan) a Pannou Marií. Stav před obnovou a po restaurování, návrat k původnímu barevnému řešení.  

K zapamatování •• základní typy románské architektury • přehled románských svatyň v regionu • zvon Brikcího z Cimperka v Lukově (1589)a jeho biblický nápis • stavební vývoj kostela sv. Jiljí v Ředhošti – tři etapy • jak se zobrazoval sv. Norbert? • ikonografie nástěnných maleb v bývalém presbyteriu kostela sv. Václava v Černochově ••

P.S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.

Exkurze (1.) – Slaný, středověký sv. Gothard a u bosých karmelitánů

Slaný, kostel sv. Gotharda, zvon Erasmus (1545)

Čtvrteční exkurzi v kostele sv. Gotharda v Slaném předcházela pondělní přednáška o této nejvýznamnější gotické památce v regionu, byl připomenut význam chrámu v rámci historie města. Účastníci se postupně seznámili i s dalšími památkami v interiéru, kterým nebyla věnována pozornost, ať se jednalo o barokní zpovědnice, nebo o renesanční Terrigenův epitaf. Setkání se zúčastnil i pastorační referent farnosti Luděk Daič, jenž nám umožnil spatřit v předsíni sakristie nejen středověký „trezor“, ale i odlitek svorníku, který ovlivnil moderní umění (Emil Filla a zejména Antoine Bourdelle, oba jej uchovávali pro inspiraci ve svých atelierech). Kampanolog Jan Hacker pozval přítomné nad klenutí, tzn. do krovu a ke zvonům. Podal výklad o konstrukci krovu, prozradil druhy dřeva, z nichž byl krov sestaven, stáří materiálu (dendrologický průzkum) a ukázal památný středověký vrátek, s nímž se dopravoval materiál při klenutí chrámu. Krátce popsal výzdobu zvonů a uvedl současnou praxi, polední vyzvánění na elektrický pohon, před mší se zvoní mohutným Gothardem. Absenci zvonu „Dominik“ zdůvodnil jeho opravou ve zvonárně u Manouška na Zbraslavi.

Následovala krátká prohlídka kláštera bosých karmelitánů u bývalého hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice, po roce 1655 konventního chrámu františkánů, jímž nás provedl řeholní bratr Jaroslav, krátce přiblížil současný duchovní život bosých karmelitánů, kteří přišli do Slaného v roce 1996. Posluchači také měli možnost vidět konventní kostel s loretou, nicméně dějinám slánského františkánského kláštera se budeme na kladenské akademii ještě podrobně věnovat později. Snímky z exkurze zde

(4.) – kostel sv. Gotharda v Slaném, benediktini, Ostrovský klášter, slánský sv. Gothard ve středověku a baroku

(a) Kostel sv. Gotharda --- předlokační stavba, raně středověké jádro před rokem 1200, město založeno kolem roku 1300 králem Václavem II.; původní slánská osada se patrně, podle některých autorů, nacházela na úpatí Slánské hory, snad někde u bývalého kostela sv. Vavřince    

(b) Benediktini a ostrovský klášter --- úloha benediktinských klášterů v Evropě, síť konventů za Karla Velikého. Význam Řehole sv. Benedikta, spiritualita benediktinů, reformy řádu, ostrovský klášter u Davle, nezaložen z Říma, tak jako Břevnov, ale z Niederaltaichu, kol. r. 1000. Půdorys zaniklého kláštera, skriptorium (Ostrovský žaltář). Vznik proboštství (cely) – Slaný nejseverněji umístěno, poblíž cesty do Saska, strategická, nikoliv odlehlá poloha. Založeno patrně před rokem 1200, z té doby pochází jádro slánského kostela sv. Gotharda. První opat ostrovského kláštera Lambert byl „žákem“ opata a později biskupa v Hildesheimu sv. Gotharda († 1038).        

(c) Stavba kostela --- stavební huť (organizace), kamenické značky, architektonická plastika (anděl, baldachýn). Současná oprava kostela, odvodnění, statické zajištění. Badatelská práce neuzavřena --- spolupráce Ing. arch Petr Chotěbor. Historický krov kostela, unikátně zachovaný, a to včetně rumpálu. Publikace o kostelu sv. Gotharda z roku 2007, následovaly další průzkumy, nová zjištění.

(d) Nástěnné malby --- v kněžišti, kolem r. 1480, řada přemaleb (1614, 1776, 1890), poslední Jan Heřman. Původně okolo svorníku patrně tetramorf, tzn. okřídlené bytosti symbolizující evangelisty (Marek – lev, Matouš – dítě, Jan – orel a Lukáš – býk). Přičemž dvojice – okřídlený lev a okřídlený býk – zanikla a nahrazena figurální malbou postav evangelistů. Výrazná malba Krista s velkým kalichem, svým způsobem s ohledem na pojednání svorníku duplicitní, významná z hlediska utrakvistické věrouky, jedinečný eucharistický motiv. Svorník – inspiroval i moderní sochařství. V roce 1909 navštívil Prahu francouzský sochař Antoine Bourdelle, tehdy jej zaujal svorník ze slánského kostela a Mařatka mu dal zhotovit odlitek, který od té doby visel v jeho atelieru v Paříži (dnes Museum Bourdelle), svorník i v atelieru Emila Filly.

(e) Hlavní oltář --- úprava po roce 1890 za děkana Josefa Kandlera, která spočívala k osazení barevné vitráže Ukřižování, narušila jeho vertikální charakter. Otázka restaurování – původně patrně bíle štafírováno, sochy imitovaly mramor + zlaté lemování. Návrat k původní barevnosti v podstatě nemožný. Obraz obnoven po roce 2015 akad. mal. Miroslavem Slavíkem, zjištěny starší barevné vrstvy, přemalby z roku 1876 od Viléma Kandlera. V podstatě ponechány, obraz vyčištěn, sejmuty zažloutlé laky a nažehlen na nové plátno. Obdobně se postupovalo při opravě soch (akad. mal. Hana Slavíková). 

(f) Oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého --- patrně kopie podle obrazu známého barokního malíře Františka X. Palka († 1767). Originální dílo se zatím nepodařilo nalézt a Baltzerova grafika, která jej zachycuje, svědčí o tom, že slánské plátno je provedením i detaily originálu nejblíže.  

(g) Panna Maria Zbraslavská --- raně barokní devoční kopie Panny Marie Zbraslavské umístěna původně v kostele sv. Gotharda, později vložena do rokokového rámu; ikonografický posun (!), místo stehlíka holubice, poetika baroku --- symbol lidské duše --- duše živých i zemřelých    

K zapamatování •• Úloha benediktinů ve střední Evropě a jejich vztah k výtvarnému umění (Břevnov, Rajhrad, Broumov atd.) • klášter benediktinů na Ostrově u Davle • jak se stavěl středověký kostel, krov, klenba • ikonografie slánských nástěnných maleb (symboly evangelistů) • devoční barokní kopie Panny Marie Zbraslavské • František X. Palko a Slaný – obraz sv. Jana Nepomuckého – kopie (?) podle originálu známého jen z Baltzerova grafického listu ••

P.S. Podklady – prezentace přednášky, „ obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.