Staré umění okolo nás (8.) • renesanční památky (2. část) • renesance v Slaném, Smečně, Zlonicích a Bakově

Joris Hoefnagel, Slaný z Civitates orbis terrarum (1572-1617), detail s kostelem Nejsvětější Trojice

(a) Přehledná tabulka se čtyřmi centry renesance – Smečno, Slaný, Velvary a okolí, Zlonice – historická data a vazby, časové vročení památek.

(b) Renesance v Slaném. Městská architektura, složitý vývoj městských domů od gotiky do konce 19. století. Příklady památek, kde se renesance podstatně uplatnila – Modletický dům čp. 14 (renesanční prostory a portál datovaný 1578, průzkum Ing. arch. Jana Pešty), Nedvědovský dům čp. 9 (portál, arkýř), dům U Vojnů, Kynského ul. čp. 134 – nejvýznamnější památky městské architektury v Slaném, klenutá síň v přízemí a patře (průzkum Ing. arch. Jana Pešty). Renesanční etapa hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice (1581–1602), archivně doložen italský stavitel Jacopo Mazzeta (1598), portál dílo Giovanni Falcona, Vlacha (1600), jeho restaurování akad. soch. Janem Turským (2017).      

(c) Renesanční umění ve Smečně – z trojice hlavních renesančních památek byla věnována pozornost průčelí kostela Nejsvětější Trojice, a to v porovnání se slánským renesančním kostelem, který vznikal v téže době. Vysoká kvalita smečenské stavby byla dána osobností stavebníka Jiřího Bořity z Martinic, který měl po ruce osvědčené stavitele. Nejvýznamnější obytnou stavbu představuje v regionu děkanství, jeho zakládací listinu poslal Jaroslav Bořita z Martinic pražskému arcibiskupovi 13. září 1601. Zatímco v přízemí se uplatňují klenuté místnosti, v patře byly záklopové stropy ozdobené dekorativní malbou, přičemž ve druhé polovině 18. století byly ve většině místností patra upraveny barokní podhledy. Děkanství dominuje rozsáhlá síň a chodba v prvním patře, přičemž stěny chodby zdobily znaky smečenských děkanů.    

Detail votivního obrazu Bohuslava Valkouna z Adlaru (1608)

(d) Valkounové z Adlaru, Zlonice, tvrz v Bakově. Byla věnována pozornost centru Valkounů z Adlaru, zámku ve Zlonicích (Štáf, 1602, datován na portálu), částečně odkrytá arkáda nádvoří. Upoutal votivní obraz Bohuchvala Valkouna z Adlaru (1608), který restaurovala akad. mal. Markéta Pavlíková v roce 1994. Pozoruhodná byla jeho symbolika a také fakt, že je dochován i pohřební obraz Bohuchvala Valkouna z Adlaru († 1653) – který svým velkorysým přispěním do zlonického záduší svým způsobem vytvořil podmínky pro postupný rozvoj barokního umění na Zlonicku. Smutnou tečku představovalo krátké zastavení u bývalé tvrze v Bakově, kterou rodina Valkounů „obohatila“ sgrafitovou výzdobou – památka zanikla v roce 2017.        

 K zapamatování •• Jacopo Mazzeta a jeho klenba renesančního kostela Nejsvětější Trojice v Slaném • Obelisk s křížem u smečenského děkanství (1607) – připomínka působení jezuitů na smečenském panství • Význam smečenského děkanství jako bašty restaurace katolické církve v regionu a skvělé renesanční stavby • Smečenské portréty Jaroslava Bořity z Martinic a Marie Eusebie ze Šternberka po r. 1625 • Portrét Bohuchvala Valkouna z Adlaru (1608), jeho ikonografie • zaniklá tvrz v Bakově a její sgrafita (jediná figurální v regionu).

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.

Staré umění okolo nás (7.) • renesanční památky (1. část) • plošný průzkum památkové zóny ve Velvarech • velvarský renesanční okruh

Velvary, kostel sv. Kateřiny, kruchta kol. r. 1590

(a) Renesanční umění v regionu – tři centra Slaný, Smečno, Velvary. Willenbergovy veduty měst Slaného a Smečna, přehled hlavních renesančních památek v Slaném (hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, domy na náměstí, městské opevnění „fortna“), ve Smečně (zámek, kostel Nejsvětější Trojice a děkanství čp. 115); podrobněji bude smečenským a slánským památkám věnována pozornost na příštím setkání.

(b) Plošný průzkum památkové zóny ve Velvarech (spolupráce vedoucí muzea ve Velvarech ing. Jitka Kůrková, Martina Protivová ze stavebního úřadu ve Velvarech a další). Koncepce průzkumu, nová zjištění, zajímavosti, výstupy - tabulky, mapové podklady. Několik slov k průběhu průzkumu, celkový charakter města, kde se uchovalo oproti jiným památkovým zónám více památek i detailů historické zástavby. Dialog památek minulosti a současného života v pojetí umělců, kteří nedávno ve Velvarech působili – historik PhDr. Jan Pömerle († 2010) a malíř Tomáš Vosolsobě (†2011). Průzkum zahrnuje nejen vlastní zónu, ale i památkové pásmo a širší okolí (v této souvislosti i lokace Šibeničního vrchu u Velvar, a to na základě kresby Josefa Šembery a práci v terénu – viz obrazový podklad --- [1.] Úvod k problematice, památky v regionu, soupisy památek, ikonografie [2.10. 2023] ---). Rovněž byla provedena pasportizace funerálních artefaktů na městském hřbitově i na hřbitově u kostela Všech svatých v Malovarech.

Textová část průzkumu a odkaz na obrazovou přílohu (zahrnuje však jen vlastní památkovou zónu).               

(c) Velvarský renesanční okruh (Velvary a Hospozín) •• Velvary • kostel sv. Jiří (stavitel Santini Malvazione, 1613-1614), nedávno rozsáhlá a pietní oprava památky pod patronací nového majitele města Velvar • Bártovský dům čp. 8 (1612) na velvarském rynku od téhož stavitele, tak jako branka u čp. 51 v Chržínské ulici • starší etapu renesanční zástavby představuje Pražská brána (1580), v této souvislosti zmíněna její oprava po roce 2013 • rozlehlá trojramenná renesanční kruchta ve farním kostele sv. Kateřiny, kolem roku 1595, patří do tzv. velvarského okruhu architektury české renesance (viz Eva Šamánková, Architektura české renesance, Praha 1961, s. 94; čtivě napsaná, přehledná, a i když zastaralá, stále užitečná monografie s cennou obrazovou přílohou) •• Hospozín • kostel Stětí sv. Jana Křtitele (1595), stavebník Jan Adam Hrobčický z Hrobčic a na Hospozíně (heraldická výzdoba datovaného portálu, 1595) • kazatelna kmene Jesse (jedinečný doklad renesančního sochařství v regionu, zajímavá ikonografie, analogie Rorátníku z Unhoště, viz obrazový podklad --- [6.] Proměna liturgického prostoru • rorátníky z Unhoště a Velvar • gotická nástěnná malba ve Velvarech [11. 12. 2023] ---) • otázka zaklenutí kostela, uplatnění ionského řádu (klenební konzoly), obdobně u sv. Kateřiny ve Velvarech, a to včetně tektoniky kruchty, rolverkových kartuší – charakteristického prvku u architektury české renesance.             

K zapamatování •• tři ohniska renesanční architektury v regionu •• Velvary – památková zóna – renesanční památky ve městě • velvarský renesanční okruh – kruchty v kostele sv. Kateřiny ve Velvarech a v kostele Stětí sv. Jana Křtitele v Hospozíně – Jan Adam Hrobčický z Hrobčic a na Hospozíně a jeho náhrobek v tamním kostele.

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.