Staré umění okolo nás (10.) • Památky v Budenicích (2. část) – zámek a hrobka Kinských

(a) Krátký exkurz do historie zámku, a to té nedávné, aby byly zřejmé důvody dnešního „neutěšeného“ stavu památky; kéž bude lépe.

(b) Základní rozbor architektury, původní východní křídlo (kol. r. 1693), otázka stavitele. Pokud by to byli Martinicové, nabízí se možnost spojení s vídeňskou architekturou (okruh Domenica Martinelliho). Komárek (1911) však upozorňuje na fakt, že při opravě zámku byl pod znakem Kinských – posledních šlechtických majitelů – nalezen znak Martiniců a údajně pod ním i malovaný znak Hartmanů z Klarštejna. Otázka stavebníka zůstává otevřena – architekt  kostela sv. Isidora v Budeničkách?

(c) Virtuální prohlídka zámku (sala terrena, raně barokní portály). Patro – piano nobile, enfiláda. Nález barokních nástěnných maleb z doby výstavby zámku (motiv trofejí) při restaurování tapet (1991). Výzdoba stěn pokojů (tapety). Portrétní galerie Kinských (dnes převážně ve Vlastivědném muzeu v Slaném, základní zpracování Pavel Zděnovec, viz studijní podklady). Kaple sv. Václava a oltářní obraz Sv. Václav přivádí pohanské děti k víře od Josefa Berglera (1812, restaurován v roce 1990).

(d) Stavby v areálu parku – Friedrich August von Stache (* 1814, † 1895) – knížecí architekt Kinských, v Budeničkách již od roku 1846 (ohradní zeď zámeckého parku), v roce 1848 dodal projekt pro zámecký skleník, v roce 1849 portýrovnu a rok na to (1850) návrh na most v parku; Pro Kinské kaple Nanebevzetí Panny Marie v zámku v Chocni (1849–1850).

(e) Barokní sýpka Kinských, znak tesařské práce, stejné provedení jako u dalších panských špýcharů (Stradonice, Břešťany, Údešice atd.).

(f) Hrobka Kinských v Budeničkách. Knížecí architekt Heinrich Koch (* 1781, † 1861), žák vídeňské Akademie, pro Kinské navrhl zámek v Kostelci nad Orlicí (1829–1835), kapli na místě smrtelného úrazu Ferdinanda Kinského ve Veltrusích (1832, dokončena 1841), úpravu paláce Kinských v Praze (1836–1841), letohrádek Kinských v Praze (1827–1831) a právě rodinnou hrobku v Budenicích (1836–1842). Kvalitní architektura, sochařská výzdoba vídeňský sochař Josef Kässmann, spolupráce s Josefem Maxem. Jedinečná symbolika, která nemá u nás ve funerální architektuře obdoby – zpracován motiv Krista, který pozvedává sv. Petra z vln (viz text z Matoušova evangelia 14,24-34). Před hrobkou v Budeničkách nás jako nadčasoví vrátní vítají dvě sochy Josefa Maxe, Truchlící anděl a sedící žena – alegorická postava Historie.  V regionu jediný vstup aristokratické estetiky do výtvarného umění, která našla krásu oproštěnou od rokokových „kudrlinek“ – winckelmannovský neoklasicismus. Znovuobjevení antického umění a uznání, že antika není historickou epochou jako jiné, ale že je uměním nadčasovým, oproštěným od všeho ruchu okolo, a tato krása má navíc normativní charakter.

(g) Specifikace umístění hrobových míst – choceňská knížecí větev a kostelecká větev hrabat Kinských, aktualizace podle dostupných údajů (viz studijní podklady). Osobnost Karla Kinského († 1919), který na koni Zoedone zvítězil ve Velké liverpoolské v roce 1883 (viz studijní podklady – článek Kamily Pecherové).  

K zapamatování •• nedoceněný význam architektury zámku v Budeničkách pro českou barokní architekturu, otázka stavebníka zámku otevřena • portrétní galerie Kinských, jediný barokní soubor české šlechty, který se v regionu zachoval • Berglerův obraz sv. Václava ze zámecké kaple budenického zámku (1812) • práce knížecích architektů Kinských nejen v Budenicích – Heinrich Koch a Friedrich August von Stache • hrobka Kinských v Budenicích, architektura, eschatologická symbolika, významné osobnosti rodiny Kinských zde pohřbeny.

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.