Staré umění okolo nás (9.) • Památky v Budenicích (1. část) – poutní kostel sv. Isidora v běhu staletí

(a) Krajina raného baroku. Po úvodní přednášce (2. 10. 2023) návrat do aleje, která spojuje Zlonice a zámek v Budenicích, proměna krajiny po roce 1648, příchod nové nobility Hartmanové z Klarštejna.     

(b) Vznik poutního místa v Budeničkách. Pilíř se sochou sv. Isidora v roce 1673 (Matyáš Ondřej Hartman z Klarštejna a Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi). Legenda o sv. Isidoru. Další svatoisidorské památky v regionu (Kováry, Nové Strašecí). Svatoisidorská studánka (1680, zanikla roku 1908) a zejména poutní kostel sv. Isidora (1680–1682).

(c) Kostel sv. Isidora a jeho architektura (centrála uvnitř křížové dispozice), stavěn v době morové epidemie – okamžitý ohlas na stavbu kostela sv. Františka z Assisi (Staré Město, Jean-Baptista Mathey v letech 1679–1685). Rekonstrukce barokního interiéru (dnes kostel bez zařízení) – (1) Svatoisidorský cyklus obrazů (z osmi obrazů se zachovala dvě plátna); (2) sochy sv. Anny, sv. Josefa, sv. Rocha a sv. Šebestiána; (3) obraz sv. Antonína Paduánského; (4) socha sv. Isidora od Jana Jiřího Bendla, jedna z nejvýznamnějších památek českého raně barokního sochařství.    

Okolo sv. Isidora, vpravo nahoře na obzoru kostel v Pálči (2009, leden)

(d) Jan Jiří Bendl – stručný nástin života, připomínka italského školení, porovnání jeho díla se staršími památkami českého baroku (přehled jeho památek v Praze – např. dřevěné plastiky uložené v Muzeu hlavního města Prahy (modelové sochy pro skulptury na portiku jezuitského kostela sv. Salvátora v Praze, dřevěné plastiky Archanděla Michaela a Anděla strážného), Herkules zápasí s Kerberem (Královská zahrada na Pražském hradě); závěrečná etapa Bendlova díla v Budeničkách – plastiky sv. Isidora a sv. Matěje (před r. 1680). Porovnání Karel Škréta a Jan Jiří Bendl.

(e) Josef Bergler († 1829), malíř, po založení Společnosti vlasteneckých přátel umění (1796) povolán na doporučení pasovského biskupa Leopolda Thuna Hohensteina k řízení umělecké školy. Studoval v Římě u Martina Knolera, obdivoval Raffaela, ale i malíře baroku). Dochovala se řada jeho kreseb; studovala u něho celá generace zakladatelů české malby 19. století (např. František Tkadlík). Oltářní obraz sv. Václava (1812) do zámecké kaple a do kostela sv. Isidora (1823); záchrana obrazu sv. Isidora po roce 1990, připomínka péče o malířské památky ze strany knížecí rodiny Kinských; obrazy restaurovány ve Vídni, v atelieru Hermanna Ritschela (* 1865, † 1935), který měl jako restaurátor starých obrazů vynikající pověst.

(f) Václav Toman (1896–1962), žák pražské akademie (1913–1930), prof. Bukovac, Thiele, Obrovský); malíř portrétů a Zlonicka, jeho obrazy jsou nejen cenným svědectvím o podobě Zlonicka po roce 1918, ale svědčí i o geniu loci některých míst (kostel sv. Isidora, alej ke sv. Isidoru atd.).           

K zapamatování •• vznik poutního místa sv. Isidora (1673) – hlavní poutní místo zemědělského Slánska v raném baroku • legenda o sv. Isidoru – Andělská orba, Zázračné nalezení pramene • význam architektury kostela sv. Isidora • sochařské dílo Jana Jiřího Bendla a Budenice •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.