Staré umění okolo nás (11.) – Nástin života sv. Františka v ikonografii – klášter v Hájku (1. část)

(a) Základní informace o dvou františkánských klášterech v regionu – Slaný a Hájek, naznačení jejich významu. U slánského konventu podtržen větší význam na poli architektury (rozhodující úloha stavebník Bernard Ignác z Martinic) a výtvarného umění (dochována větší kolekce malířské výzdoby atd.). Hájecký klášter větší sepětí s životem obyvatel obcí na pomezí Kladenska a pražského regionu, nejstarší loreta na našem území (1623).  

(b) Poznámky k životu sv. Františka, charakteristika a vývoj řádu, minorité, observanti, kapucíni atd. – všichni tvoří jednu „františkánskou rodinu“. Přehled české františkánské literatury (k základnímu studiu doporučena stručná publikace Petra Alkantary Houšky, České františkánství (1996). Pro výtvarné umění přiblížen význam legendy o sv. Františkovi od sv. Bonaventury (1260–1262).

(c) K ikonografii sv. Františka – základní úloha Giottových nástěnných maleb v horní bazilice sv. Františka v Assisi, jeho význam pro obnovu italského malířství, jeho další nástěnné malby ze života sv. Františka v kostele S. Croce ve Florencii, kapli Bardiů (doporučena monografie – Giotto, autoři André Chastel a Edi Baccheschiová, Praha, 1991). Ikonografie vyobrazení sv. Františka na bráně do Františkánské zahrady poblíž konventního kostela Panny Marie Sněžné od Petra Císařovského (1991–1993). Příklad zobrazení Bonaventurovy legendy v pozdně gotické grafice a nakonec i současném sochařském umění – dílo Vladimíra Matouška – sv. František s vlkem (2016) v parku před konventem Školských sester sv. Františka, Praha-Břevnov.    

Petr Císařovský, Brána sv. Františka (1991-1993) – Františkánská zahrada v Praze

(d) Česká františkánská provincie, její rozsah před rokem 1755, kdy se oddělila slezská část, mapové podklady, seznam klášterů.

(e) Františkánský klášter v Hájku (1. část) – založení lorety (1623), úloha Floriána Jetřicha Žďárského ze Žďáru († 1653) a jeho ženy Korunky z Martinic. Založení kláštera – jejich syn František Eusebius Žďárský ze Žďáru († 1670), stavitelé stejní jako v Slaném – Carlo Lurago a Domenico Orsi. Návštěva císaře Karla VI. v Hájku u příležitosti 100. výročí založení lorety (1723). Kniha o klášteře v Hájku – J. J. Labe, Hájek svatý, Praha 1690 – a význam kněze a historika Josefa Mottla, rodáka ze Svárova, který se historií kláštera soustavně zabýval.

(f) Poloha kláštera na starých mapách, staré plány z roku 1724 od architekta Fortiniho, základní koncepce – hraběcí a klášterní část.  

K zapamatování •• nástin života sv. Františka, význam Bonaventurovy legendy pro výtvarné umění • Giotto a jeho františkánský cyklus v Assisi • Brána sv. Františka do Františkánské zahrady v Praze • založení františkánského kláštera v Hájku •   

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.