V druhém cyklu oboru STARÉ UMĚNÍ OKOLO NÁS logicky navazujeme na přednášku z prvního běhu (k baroku jsmE se však již nedostali). Letos jsme se více věnovali ikonografii (zobrazení evangelistů), stavbě kostela v době gotické (průzkum Ing. arch. Petra Chotěbora a akad. soch. Jarmila Plachého) a více mluvili o závěrečné fázi stavby gotického kostela po roce 1450 – s novou kvalitou prostoru a pozoruhodnou ikonografií nástěnných maleb v intencích utrakvismu. Ta reprezentuje, s jistou nadsázkou, „SLÁNSKOU GOTIKU DOBY PODĚBRADSKÉ.“
(a) --- Proměna prostoru slánského kostela ve středověku --- V souvislosti s hodnocením gotické architektury slánského kostela byl zmíněn předčasně zemřelý historik umění Jaroslav Pavelka († 1950) a jeho drobná publikace Slaný, která vyšla roku 1941 v tísnivé atmosféře protektorátu. Svatogothardský chrám je mu ukázkou vývoje tvorby prostoru ve vrcholné a pozdní gotice. V tomto smyslu podtrhuje odlišnost prostorového působení starší lodě od kněžiště, jež svým provedením reprezentuje závěr pozdní gotiky u nás, a zdůrazňuje, do jakých jemností byla architektonická hmota v případě kněžiště zvládnuta a členěna. Vybízí nás, abychom s ním sledovali velmi světlý a jednotný prostor presbytáře, kde okna sahají až ke klenbě. Okna jsou nejen vysoká, ale i široká, a to proto, aby hmota stěny byla maximálně potlačena. Jejich ostění je několikrát vyžlabeno, vše směřuje k vertikálnímu a tím i odlehčenému pojetí stěn, na jejichž příporách vše „korunuje“ smělé provedení klenby, kterou autor řadí mezi příklady přechodného typu síťového a hvězdového. Architektonická hodnota kněžiště však vyniká i zvnějšku, Jaroslav Pavelka oceňuje jeho ušlechtilou vertikalitu a naprosté zvládnutí hmoty …Vidíme tedy, že sklonek 15. století, případně začátek století 16., dal kostelu architekturu umělecky hodnotnější nežli věky předchozí… O stavbě slánského kostela více v publikaci Sv. Gothard ve Slaném v proměnách věků.
(b) --- Slánská křtitelnice a její reliéf --- Připomenut byl zásadní význam křestního pramene ve farním kostele (oproti chrámům filiálním). Z hlediska dějin umění v regionu má slánská křtitelnice jedinečný význam. Její nádoba zvonovitého tvaru spočívá na třech zoomorfních nohách s hlavami vousatých starců s čapkou, snad starozákonních proroků. Je uzavřena víkem, které nese již barokní kříž. Na plášti obíhá dvouřádkový latinský nápis provedený reliéfně v gotické minuskuli, v horním řádku s letopočtem 1511 …anno domini milesimo ccccc xi factum est hoc opus per magistrum.paol…m et magistrum johannem dictus faber. Z textu vyplývá, že autoři byli dva – mistr Pavel a mistr Jan Faber. Restaurátor Michal Eisler odstranil při opravě (1998) z křtitelnice novější nánosy a odkryl značky vyražené na čelech starců. Některé z nich patří pražskému staroměstskému mistru Janu Faberovi († 1515), další, s motivem beránka, patrně novoměstskému cínaři Pavlu Beranovi. Drobné puncování vytvořené raznicí, které celek dotváří, je podobné „puncování“ ve zlaceném povrchu středověkých obrazů okolo svatozáří světců. Zajímavá je i výzdoba křtitelnice. Reliéf koruny z liliových květů značí sváteční událost (křest). Na ní jsou umístěny postavy evangelistů se svými atributy. Na levé straně dominuje sv. Jan – orel, následuje evangelista sv. Matouš – dítě, sv. Lukáš – dobytče a sv. Marek – lev. V souvislosti se slánskou křtitelnicí můžeme připomenout vztah těchto symbolických bytostí k samotnému Spasiteli a vlastnímu křestnímu obřadu …neboť On (tzn. Spasitel – Ježíš Kristus) vzal na sebe naši přirozenost (byl také člověkem). On se nechal zabít jako jedinečná oběť (dobytče – symbol starozákonní oběti; oběť v Novém zákoně – Ukřižování Krista), jako hrozný lev zlomil moc pouta smrti (vstal z mrtvých) a jako orel konečně vzlétl ke svému nanebevstoupení... – tak komentuje symboly evangelistů svatý Řehoř Veliký († 604).
(c) --- Obraz Narození Krista --- Rozměrné deskové dílo viselo zčernalé dlouhou dobu nad bočním vchodem, jeho uměleckou hodnotu jsme spíše vytušili, než rozpoznali. Teprve restaurování (akad. mal. Lenka Helfertová a akad. mal. Markéta Pavlíková) odhalilo jedinečnost malby. Vidíme prostý chlév, v jehož středu chová na klíně Panna Maria narozeného Spasitele. Vpravo dole zaujme postava malého chlapce, která je vyvedena v rotačním pohybu, jakýsi vzdálený ohlas pojetí rudolfínských mistrů. Za pozornost stojí také košík s ovocem, který je namalován drobnopisně jako zátiší, nebo detailně propracovaný způsob úpravy vlasů ženské postavy. Při opravě bylo zjištěno, že spodní část dřevěné desky byla odříznuta, a to téměř o jednu čtvrtinu. Restaurátorky odhalily další zajímavé skutečnosti; například to, že skupina andílků vlevo nahoře není původní, ale byla domalována později. Rovněž v centrální části nad Pannou Marií, kde je anděl, byla po sejmutí starých laků nalezena odlišná kompozice, snad prvotní autorův záměr. Při další barokizaci děkanského kostela byla deska odstraněna z hlavního oltáře, později zmenšena, zasazena do nového rámu a nakonec zavěšena nad zmíněný boční vstup. Jméno umělce zůstává stále utajeno. Někdy se uvažuje o slánském malíři Matouši Jednuškovi, který v roce 1617 vytvořil obraz pro hlavní archu. I novozákonní námět, nikoliv malba titulárního světce sv. Gotharda, by spíše vyhovoval luteránskému prostředí tehdejšího královského města; v roce 1676 se uvádí na hlavním oltáři Narození Krista. Zda obraz vznikl ve zmíněném roce 1617, nebo později pod patronací Martiniců, zatím nevíme. Na setkání bylo prezentováno zajímavé porovnání některých detailů s dílem Jiřího Mydláře, s epitafem Kladení do hrobu z roku 1632 (regionální muzeum Chrudim) – konkrétně úprava účesu jedné z žen (viz obrázek dole).
K zapamatování •• Úloha benediktinů ve střední Evropě a jejich vztah k výtvarnému umění (Břevnov, Rajhrad, Broumov atd.) • klášter benediktinů na Ostrově u Davle • jak se stavěl středověký kostel, krov, klenba • ikonografie slánských nástěnných maleb (symboly evangelistů) • devoční barokní kopie Panny Marie Zbraslavské •
P.S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.
Žádné komentáře:
Okomentovat