(b) Benediktini a ostrovský
klášter --- úloha benediktinských klášterů v Evropě, síť konventů za Karla Velikého.
Význam Řehole sv. Benedikta, spiritualita benediktinů, reformy řádu, ostrovský
klášter u Davle, nezaložen z Říma, tak jako Břevnov, ale z Niederaltaichu,
kol. r. 1000. Půdorys zaniklého kláštera, skriptorium (Ostrovský žaltář). Vznik
proboštství (cely) – Slaný nejseverněji umístěno, poblíž cesty do Saska,
strategická, nikoliv odlehlá poloha. Založeno patrně před rokem 1200, z té doby
pochází jádro slánského kostela sv. Gotharda. První opat ostrovského kláštera Lambert
byl „žákem“ opata a později biskupa v Hildesheimu sv. Gotharda († 1038).
(c) Stavba kostela --- stavební huť (organizace), kamenické značky,
architektonická plastika (anděl, baldachýn). Současná oprava kostela,
odvodnění, statické zajištění. Badatelská práce neuzavřena --- spolupráce Ing.
arch Petr Chotěbor. Historický krov kostela, unikátně zachovaný, a to včetně
rumpálu. Publikace o kostelu sv. Gotharda z roku 2007, následovaly další průzkumy,
nová zjištění.
 |
| Pohle do lodi kostela |
(d) Nástěnné malby --- v kněžišti, kolem r. 1480, řada přemaleb (1614, 1776, 1890), poslední Jan Heřman. Původně okolo svorníku patrně tetramorf, tzn. okřídlené bytosti symbolizující evangelisty (Marek – lev, Matouš – dítě, Jan – orel a Lukáš – býk). Přičemž dvojice – okřídlený lev a okřídlený býk – zanikla a nahrazena figurální malbou postav evangelistů. Výrazná malba Krista s velkým kalichem, svým způsobem s ohledem na pojednání svorníku duplicitní, významná z hlediska utrakvistické věrouky, jedinečný eucharistický motiv. Svorník – inspiroval i moderní sochařství. V roce 1909 navštívil Prahu francouzský sochař Antoine Bourdelle, tehdy jej zaujal svorník ze slánského kostela a Mařatka mu dal zhotovit odlitek, který od té doby visel v jeho atelieru v Paříži (dnes Museum Bourdelle), svorník i v atelieru Emila Filly.
 |
| Sborník se statí Dr. Milady Studničkové o svorníku a jeho vlivu na moderní sochařství |
(e) Hlavní oltář --- úprava po roce 1890 za děkana Josefa Kandlera, která spočívala k osazení barevné vitráže Ukřižování, narušila jeho vertikální charakter. Otázka restaurování – původně patrně bíle štafírováno, sochy imitovaly mramor + zlaté lemování. Návrat k původní barevnosti v podstatě nemožný. Obraz obnoven po roce 2015 akad. mal. Miroslavem Slavíkem, zjištěny starší barevné vrstvy, přemalby z roku 1876 od Viléma Kandlera. V podstatě ponechány, obraz vyčištěn, sejmuty zažloutlé laky a nažehlen na nové plátno. Obdobně se postupovalo při opravě soch (akad. mal. Hana Slavíková).
 |
| Oltářní obraz před obnovou a po restaurování |
(f) Oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého --- patrně kopie podle obrazu známého barokního malíře Františka X. Palka († 1767). Originální dílo se zatím nepodařilo nalézt a Baltzerova grafika, která jej zachycuje, svědčí o tom, že slánské plátno je provedením i detaily originálu nejblíže.
(g) Panna Maria Zbraslavská --- raně barokní devoční kopie Panny Marie Zbraslavské
umístěna původně v kostele sv. Gotharda, později vložena do rokokového
rámu; ikonografický posun (!), místo stehlíka holubice, poetika baroku ---
symbol lidské duše --- duše živých i zemřelých
K zapamatování •• Úloha benediktinů ve střední Evropě a jejich vztah k výtvarnému umění (Břevnov, Rajhrad, Broumov atd.) • klášter benediktinů na Ostrově u Davle • jak se stavěl středověký kostel, krov, klenba • ikonografie slánských nástěnných maleb (symboly evangelistů) • devoční barokní kopie Panny Marie Zbraslavské • František X. Palko a Slaný – obraz sv. Jana Nepomuckého – kopie (?) podle originálu známého jen z Baltzerova grafického listu ••
P.S. Podklady – prezentace přednášky, „
obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.
Žádné komentáře:
Okomentovat