(3.) Družec – mariánské poutní místo (27. 10. 2025)

Družec, kostel Nanebevzetí Panny Marie – areál hřbitova (2020)

(a) Družecká madona --- poznámky na okraj výstavy Nad slunce krásnější v Západočeské galerii (2020/2021); na této výstavě prezentována také Madona družecká, ale mimo katalog vystavených děl (škoda). Pro vřazení družecké sochy do kontextu české gotické plastiky věnována pozornost českému krásnému slohu – výraz „český“ teritoriální, nikoliv etnický; tato díla vytvořili spíše německy mluvící sochaři. Zmíněn vliv arcibiskupa Jana z Jenštejna († 1400) a jeho duchovního prostředí. Úcta ke krásnoslohým madonám připomenuta vyznáním salcburského řeholníka – Tvá krása všechnu krásu překonává, ty jsi všech andělů Paní (z katalogu výstavy Krásné madony, Salcburk litý kámen kolem roku 1400, která proběhla v Národní galerii 2019/2020). Zmíněno kritické hodnocení památek krásného slohu z úst reformátorů – Matěj z Janova, Jan Hus, který upozornil, že artismus krásných madon odvádí pozornost od Krista, a to nejen kvůli estetické libosti, ale i kvůli někdy až smyslným představám. Na obrazových příkladech naznačena geneze slohu – průnik parléřovského sochařství a malířského díla Mistra Třeboňského oltáře. Demonstrován slohový výraz – všude proniká dekorativní tendence, která zbavuje i tragická témata (pieta) hloubek beznaděje a převádí je na pomezí hry (tak poznamenává český kunsthistorik Albert Kutal, 1962).

Madone ze Družce a Plzeňská madona --- porovnání 

Σ Družecká madona (Assumpta) je nejstarší mariánskou gotickou plastikou v regionu, svým slohovým pojednáním a ikonografií má blízko k Plzeňské madoně (byť zrcadlově obrácena, malého Ježíška drží v pravé ruce). V případě družecké památky se však jedná o madonu na půlměsíci (Assumptu), u Plzeňské madony tomu tak není. Byl připomenut vztah k pražské katedrále sv. Víta (jak před časem naznačila Milena Bártlová). Restaurování Družecké madony proběhlo v letech 1995–1996 (akad. mal. Markéta Pavlíková, památka byla hodně poškozená, konstatováno, že hlavička Ježíška je novější, nahrazená někdy po roce 1940 starší, slohově nevhodnou a již také nepůvodní).

Restaurování Družecké madony

(b) Dva příklady ohlasu gotických madon v české poezii --- uvedena sbírka básní Ladislava Stehlíka Madoně, vyznání jihočeského poutníka sochám a obrazům gotických jihočeských madon v těžké době válečné (vyšla v roce 1944). A pak proslulá báseň Jaroslava Seiferta Prsten Třeboňské madoně (1966).

(c) Druhý život Družecké madony v baroku ---zpráva o putování k Družecké madoně v roce 1677 podle záznamů tehdejšího faráře Václava Alexia Zelenky. Barokní pověst o „zkamenělci“, příběh, který se objevuje ve zkratce na barokních grafikách, obrazech. Ohlas úcty k Družecké Panně Marii v okolí (oltář v kostele sv. Štěpána v Pcherách, vyobrazení v ambitech mariánského poutního kostela na Bílé hoře, na sochařské výzdobě baziliky na Svaté Hoře u Příbrami.

Družecká madona – barokní obraz a grafika 

(d) Barokní oltář ve Družci a další zařízení  --- jeho restaurování, návrat k raně baroknímu řešení kolem roku 1690 (zlato-černá kombinace, práce umělecké pozlacovačky Ivany Rašpličkové). Raně barokní dekor --- tzv. boltcový ornament. Sochy sv. Rocha a sv. Šebestiána („moroví patroni“). Prezentována proměna vzhledu architektury oltáře od raného do vrcholného baroku (barevnost, odstraněn baldachýn, dnes v kněžišti).

(f) Kamenické práce – kameníci z Dokes a okolí (otevřeny lomy, pískovec žehrovák), vzorem pro kamenné hlavice na průčelí družeckého kostela štukové hlavice v interiéru klášterního kostela františkánů v Slaném (stejný stavebník – Bernard Ignác z Martinic). Cenný náhrobník Alžběty Artmanové (Hartmanové) z Velké Dobré († 1721) ve tvaru srdce, mariánský sloup na návsi – dílo dokeského kameníka Krana (Grana).

(e) Vojtěch Sucharda – pamětní deska v předsíni kostela připomíná předčasně zemřelého teologa a spisovatele premonstráta Ludolfa Františka Czermina, který zemřel 1. 6. 1943 v sanatoriu v Jevíčku. Desku Vojty Suchardy požehnal v roce 1944 strahovský opat Stanislav Bohuslav Jarolímek († 1951); v katalogu děl na souborné Suchardově výstavě v roce 1977 není družecká pozoruhodná památka uvedena.

Vojtěch Sucharda, pamětní deska Ludolfa Czermina (1944)