Staré umění okolo nás (8.) • renesanční památky (2. část) • renesance v Slaném, Smečně, Zlonicích a Bakově

Joris Hoefnagel, Slaný z Civitates orbis terrarum (1572-1617), detail s kostelem Nejsvětější Trojice

(a) Přehledná tabulka se čtyřmi centry renesance – Smečno, Slaný, Velvary a okolí, Zlonice – historická data a vazby, časové vročení památek.

(b) Renesance v Slaném. Městská architektura, složitý vývoj městských domů od gotiky do konce 19. století. Příklady památek, kde se renesance podstatně uplatnila – Modletický dům čp. 14 (renesanční prostory a portál datovaný 1578, průzkum Ing. arch. Jana Pešty), Nedvědovský dům čp. 9 (portál, arkýř), dům U Vojnů, Kynského ul. čp. 134 – nejvýznamnější památky městské architektury v Slaném, klenutá síň v přízemí a patře (průzkum Ing. arch. Jana Pešty). Renesanční etapa hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice (1581–1602), archivně doložen italský stavitel Jacopo Mazzeta (1598), portál dílo Giovanni Falcona, Vlacha (1600), jeho restaurování akad. soch. Janem Turským (2017).      

(c) Renesanční umění ve Smečně – z trojice hlavních renesančních památek byla věnována pozornost průčelí kostela Nejsvětější Trojice, a to v porovnání se slánským renesančním kostelem, který vznikal v téže době. Vysoká kvalita smečenské stavby byla dána osobností stavebníka Jiřího Bořity z Martinic, který měl po ruce osvědčené stavitele. Nejvýznamnější obytnou stavbu představuje v regionu děkanství, jeho zakládací listinu poslal Jaroslav Bořita z Martinic pražskému arcibiskupovi 13. září 1601. Zatímco v přízemí se uplatňují klenuté místnosti, v patře byly záklopové stropy ozdobené dekorativní malbou, přičemž ve druhé polovině 18. století byly ve většině místností patra upraveny barokní podhledy. Děkanství dominuje rozsáhlá síň a chodba v prvním patře, přičemž stěny chodby zdobily znaky smečenských děkanů.    

Detail votivního obrazu Bohuslava Valkouna z Adlaru (1608)

(d) Valkounové z Adlaru, Zlonice, tvrz v Bakově. Byla věnována pozornost centru Valkounů z Adlaru, zámku ve Zlonicích (Štáf, 1602, datován na portálu), částečně odkrytá arkáda nádvoří. Upoutal votivní obraz Bohuchvala Valkouna z Adlaru (1608), který restaurovala akad. mal. Markéta Pavlíková v roce 1994. Pozoruhodná byla jeho symbolika a také fakt, že je dochován i pohřební obraz Bohuchvala Valkouna z Adlaru († 1653) – který svým velkorysým přispěním do zlonického záduší svým způsobem vytvořil podmínky pro postupný rozvoj barokního umění na Zlonicku. Smutnou tečku představovalo krátké zastavení u bývalé tvrze v Bakově, kterou rodina Valkounů „obohatila“ sgrafitovou výzdobou – památka zanikla v roce 2017.        

 K zapamatování •• Jacopo Mazzeta a jeho klenba renesančního kostela Nejsvětější Trojice v Slaném • Obelisk s křížem u smečenského děkanství (1607) – připomínka působení jezuitů na smečenském panství • Význam smečenského děkanství jako bašty restaurace katolické církve v regionu a skvělé renesanční stavby • Smečenské portréty Jaroslava Bořity z Martinic a Marie Eusebie ze Šternberka po r. 1625 • Portrét Bohuchvala Valkouna z Adlaru (1608), jeho ikonografie • zaniklá tvrz v Bakově a její sgrafita (jediná figurální v regionu).

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.