Staré umění okolo nás (21.) – Svatojánská pouť (1. část)

(a.) Jan Nepomucký včera a dnes; Balbínova svatojánská legenda. Připomenuta základní literatura o sv. Janu Nepomuckém – Vít Vlnas: Jan Nepomucký, česká legenda, 1993; Jaroslav V. Polc, Václav Ryneš:  Svatý Jana Nepomucký, 1972, 1993. Uvedena Balbínova legenda o sv. Janu Nepomuckém, příklad ohlasu Balbínova textu na  rozměrném obrazu ze smečenského kostela (dříve snad na tamním děkanství) – patrně nejvýznamnější raně barokní svatojánské památce v regionu (kol. r. 1690, dnes v ambitu konventního kostela bosých karmelitánů v Slaném).

(b.) Vzorem většiny svatojánských soch je plastika na Karlově mostě. Podle modelu vídeňského sochaře Mathiase Rauchmilera v roce 1681 ji odlil norimberský mistr Hieronymus Herold (1683). Později podle tohoto modelu zhotovil dřevěnou plastiku Jan Brokof (1683, od roku 1819 umístěna na hlavním oltáři kostela sv. Jana Nepomuckého Na Skalce).

(c.) Ikonografie sv. Jana v příkladech. Jeho atributy ve vztahu k beatifikačnímu procesu – dokumentováno na barokní kazatelně  kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze Na Skalce – nález jazyka sv. Jana Nepomuckého (1719) a změna jeho barvy (1725); zázračné zachránění Rozálie Hodánkové před utopením v mlýně u Strakonic (1718), zázračné uzdravení ruky Terezie Veroniky Krebsové (1701). Dále sv. Jan jako mučedník zpovědního tajemství – zpovědník královny a jeho mučednická smrt (svržení těla do Vltavy). Ve vztahu k Balbínově legendě, Staroboleslavské paladium.       

(d.) Ohnisko svatojánské úcty ve Smečně. Oltář se sochou Jana Nepomuckého, o kterou se starali smečenští kaplani již před rokem 1700. Přičemž každý z nich po odchodu ze Smečna rozvíjel na novém působišti svatojánskou úctu – Jan Ignác Summa z Vlastislavi, Augustin Passer (působil v důležitém svatojánském místě v Nepomuku), Martin Josef Vetter, Adam Ignác Hlava (stál u zrodu sochy sv. Jana Nepomuckého na kladenské hlavní třídě).

(e.) Restaurování Platzerova svatojánského oltáře ve Smečně. Dlouhodobý proces (2006 –2016). Restaurátorské práce realizoval kolektiv pod vedením akad. mal. Markéty Pavlíkové, Ph.D. (AVU Praha), obnova probíhala podle finančních možností majitele, technologických zásad. Na několika snímcích byl prezentován průběh a rozsah restaurování, rehabilitace původního vzhledu. Pro zajímavost porovnání se svatojánským oltářem ve hřbitovním kostele sv. Václava v západočeském Úterý. Tamní oltář zanikl a plastika sv. Jana Nepomuckého se dnes nachází v depozitáři premonstrátského kláštera v Teplé. Otázka datace smečenského oltáře – k roku 1750, jedna z raných svatojánských prací sochaře F. I. Platzera. Dříve se uvažovalo o pozdějším časovém vročení. Více k problematice datování a obnovy oltáře viz Slánské rozhovory 2017, str. 46

(f.) Příběh kladenské sochy sv. Jana. Po stržení svatojánského sloupu socha uchovávána v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Kladně, odkud byla v roce 1968 převezena na Velkou Dobrou – kde se podařilo zachránit ohroženou kapli – a vztyčena poblíž na soklu novější sochy, která v obci zanikla. Vznikla tak poněkud matoucí situace, kdy na pozdně barokním soklu z roku 1753 byla usazena raně barokní kladenská socha sv. Jana Nepomuckého z 1706.   Na Kladně (třída T. G. Masaryka) vznikla v roce 2002 působivá a umělecky vydařená fontána, tordovaný sloup vrcholí faksimilií svatojánského originálu. Tuto pozoruhodnou kašnu navrhl akad. soch. Zdeněk Manina a Ing. arch. Petr Šulc.

(g.) Svatojánské sochy v okolí Kladna. Passerův Nepomuk ve Smečně (1722) je významnou památkou na již zmíněného smečenského kaplana, který později působil jako děkan v Nepomuku. Socha byla po roce 1918 odstraněna a deponována v parku. V roce 2004 restaurována a přenesena na původní místo. Oceníme kvalitní provedení skulptury a působivé umístění v panoramatu před smečenským zámkem. Svatého Jana ze „žehrováku“ mají v Kamenných Žehrovicích (1726) a svatojánská skulptura v Tuchlovicích vznikla u příležitosti 50. výročí svatořečení světce (1779) – tehdy ji umístili na konci aleje na návsi od kostela, dnes stojí u kostela sv. Havla (po roce 1990 odcizeny sošky andělů). Nepochybně upoutal i nevelký svatý Jan z rynku v Libušíně (1730), po roce 1918 přenesen ke kostelu sv. Prokopa.  

 (h.) Nepomuk z křivoklátských lesů z dílny M. B. Brauna se tyčí východně od obce Nový Dům (okr. Rakovník) v Alžbětínském lesním revíru (50.0873353N, 13.8512803E). Autorem je podle archivních zjištění M. B. Braun, kamenické práce prováděl Domenico Antonio Rappa a významné architektonické řešení pochází z atelieru Františka Maxmiliána Kaňky, jedná se o komponované lesní prostředí. Socha ilustruje dobře myšlení barokního člověka, či spíše barokní šlechty, a vznikla na paměť velkého honu v novodomském revíru, který se uskutečnil 26. června 1721 za účasti manželky císaře Karla VI. – Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Příklad „expresivního“ baroka M. B. Brauna, který se promítal do pojetí úpravy draperie i výrazu tváře světce. Sochu restauroval v roce 2018 akad. soch. Jan Turský.

K zapamatování • ikonografie sv. Jana Nepomuckého ve světle Balbínovy svatojánské legendy • příběh kladenského sv. Jana Nepomuckého – z Kladna na Velkou Dobrou • oltář sv. Jana Nepomuckého ve Smečně, jedna z nejvýznamnějších realizací sochaře F. I. Platzera • Matyáš Bernard Braun a jeho skulptura v Křivoklátských lesích •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.