(6.) Kostel sv. Václava v Rozdělově (8. 12. 2025)

Na „adventním setkání“ jsme výjimečně odbočili z putování za starým uměním a zabývali se kostelem sv. Václava v Rozdělově, neboť si letos připomínáme 100. výročí položení základního kamene; chrám byl dokončen v roce 1927. 

--- Obec Rozdělov --- byla založena břevnovskými a broumovskými benediktiny za opata Štěpána Rautenstraucha O.S.B., a to jako součást kladenského panství. Ještě nedávno jsme mohli v rozdělovském lese nalézat mezníky s písmeny B a S, které vymezovaly hranici smečenského a kladenského panství. Ves byla osídlena příchozími z jiných benediktinských míst, zejména z Policka a Broumovska. Na dynamickém rozvoji kladenského hornictví a hutnictví se benediktini nepodíleli, vlastnili však rozsáhlé lesy. V roce 1921 měl Rozdělov kolem 4000 obyvatel a k římskokatolické církvi se hlásila zhruba polovina z nich; bohoslužby probíhaly v kapli místní školy vystavěné v roce 1908. Společenské poměry po roce 1918 ukončily konání tamních bohoslužeb – v roce 1924 přišlo do školy nařízení zemské školní rady, kterým byla školní kaple zrušena a následně upravena na šatnu tělocvičny.

 --- Uzavření veřejné kaple v rozdělovské škole, impuls pro stavbu nového kostela --- Po uzavření kaple v rozdělovské škole vzniká rada věřících v čele s Jaroslavem Kopřivou, vzniká Spolek pro vystavění katolického kostela v Rozdělově u Kladna. Pro svou myšlenku získali důležitého spojence (a hlavně investora) – pražského arcibiskupa Františka Kordače, který přijel do Rozdělova 26. března 1924, aby situaci obhlédl. Po své návštěvě se rozhodl stavbu kostela nejen finančně zajistit, ale zapojil do její realizace arcibiskupského stavebního radu architekta Ing. Františka Havlenu, projektanta nové rozlehlé budovy semináře v Praze-Dejvicích. Arcibiskupovým záměrem bylo, aby obě stavby probíhaly souběžně.

--- Od návrhu k realizaci --- Rozdělovský kostel je příkladem toho, jak se prvotní záměr architekta během stavby kvůli různým okolnostem mění. K nemilosti obce (stavělo se v nejistotě, vždyť spor o stavbu kostela s konečnou platností vyřešil ve prospěch Spolku pro vystavení katolického kostela v Rozdělově u Kladna až rozsudek nejvyššího správního soudu 27. 10. 1926 – rok po položení základního kamene) se rychle přidaly i tenčící se finanční možnosti arcibiskupské pokladny. To nutilo projektanta „slevovat“, ukrajovat z plánů nejen v kvalitě (záměny umělců, náhrada přírodního kamene umělým, otázka varhan), ale i v kvantitě (nerealizovaná sochařská výzdoba, oltářní provizoria, neprovedené rozvinutí architektury do prostoru, chybějící parková úprava). Při svěcení kostela byly na jeho tváři jistě patrné určité rozpaky. Na druhé straně, když procházíme složku přípisů, objednávek, ofěr, které architekt Havlena projednával s arcibiskupem Kordačem, když sledujeme rychlé tempo prací, a to zejména v posledních fázích, zaslouží si "spolek" obdiv za to, že kostel v Rozdělově – tato zajímavá a moderní architektura – přes všechnu nepřízeň doby vznikl.

NĚKTERÉ ARCHITEKTONICKÉ DETAILY, HLAVNÍ OLTÁŘ 

(1.) --- Portál kostela --- Výzdobu hlavního portálu architekt Havlena dojednával se sochařem Stinem Paukertem. Šlo o výjev ze života sv. Václava a sochař již připravil skicu, kterou požadoval proplatit. Tato zakázka se nakonec nerealizovala, neboť cenu ve výši 30 000 Kč arcibiskup neakceptoval a s vypracováním svého díla v umělém kameni Paukert nesouhlasil. Celou záležitost musel Havlena řešit urychleně, a proto se obrátil na sochaře Ludvíka Vocelku, kterému se stala vzorem svatováclavská jezdecká socha od Josefa Václava Myslbeka.

(2.) --- Výzdoba kněžiště a hlavní oltářní architektura --- 

(3.)--- Ornamentální výzdoba interiéru --- Návštěvníka především zaujme jedinečný barevný dekor interiéru, jehož návrh rovněž pochází z pera Františka Havleny. Malířské práce zajistila firma architekta Jaro Hlaváčka, který si patrně přizval ke spolupráci architekta Majera. Shodní architekti kooperovali i v pražském semináři na výzdobě kaple sv. Vojtěcha, která ale po roce 1953 zcela zanikla. Rozdělovský kostel má proto svůj význam právě díky zachovanému dekoru. Jedině z fotografií je dnes zjevné, že v Dejvicích i v Rozdělově běželo v podstatě o stejné šablony. Když jim budeme věnovat více pozornosti, rozpoznáme na ploše stylizovaný benediktinský kříž, s nímž se v různých variantách setkáváme nejen na stropě lodi, ale i na modré „obloze“ kněžiště. Tradiční benediktinský kříž, jak jej známe z různých svátostek, Havlenovi zcela vyhovoval. Slohově lze charakterizovat rozvrh a pojetí výmalby jako art deco  – u návštěvníka vyvolává radost z barevnosti a obdiv k „ornamentální hravosti se slovanským přízvukem“. 

K zapamatování •• zápas o stavbu  kostela v Rozdělově • osobnost arcibiskupa Františka Kordače a jeho spolupracovníka arch. Františka Havleny • interiér rozdělovského kostela, jeho ornamentální výzdoba • P.S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.