(3.) - Od gotiky do baroku --- poutní místo Družec a okolí, Družecká Madona (30. 10. 2023)

(a) Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Družci – polha kostela Nanebevzetí Panny Marie v rámci zástavby --- tradiční uspořádání: kostel v areálu hřbitova se zvonicí a kostnicí, hlavní etapy stavby kostela (gotické presbyterium).

(b) Družecká Madona --- Třeboňská Madona (kol. r. 1400) a další významné krásnoslohé Madony (Krumlovská, Plzeňská). Termín český krásný sloh – výraz „český“ teritoriální, nikoliv etnický; tato díla vytvořili spíše německy mluvící sochaři. Vliv arcibiskupa Jana z Jenštejna (†1400, Řím) a jeho duchovního prostředí. Vznik: slohový průnik parléřovského sochařství a díla Mistra Třeboňského oltáře. Slohový výraz: všude proniká dekorativní tendence, která zbavuje i tragická témata (pieta) hloubek beznaděje a převádí je na pomezí hry (Albert Kutal, 1962). Tvá krása všechnu krásu překonává, ty jsi všech andělů Paní, vyznání o krásných madonách salcburského řeholníka. Naproti tomu kritické hodnocení památek krásného slohu z úst reformátorů (např. Matěj z Janova). Jan Hus na základě vlastních zkušeností tvrdil, že artismus krásných Madon odvádí pozornost od Krista, a to nejen kvůli estetické libosti, ale i kvůli někdy až smyslným, erotickým představám. Družecká Madona (Assumpta) je nejstarší gotickou plastikou v regionu, svým slohovým pojednáním a ikonografií má blíže spíše k Plzeňské Madoně než k Assumptě z Tismic. Restaurování Družecké Madony v letech 1995-1996 (akad. mal. Markéta Pavlíková): hodně poškozená, hlavička Ježíška novější, někdy z období kolem roku 1940.    

(c) Barokní oltář ve Družci a další zařízení  --- jeho restaurování, návrat k raně baroknímu řešení kolem roku 1690 (zlato-černá kombinace, práce umělecké pozlacovačky Ivany Rašpličkové). Raně barokní dekor --- tzv. boltcový ornament. Sochy sv. Rocha a Šebestiána („moroví patroni“). Prezentována proměna vzhledu architektury oltáře od raného do vrcholného baroku (barevnost, odstraněn baldachýn, dnes v kněžišti).     

 (b) Družecká monstrance. Cenná zlatnická památka, autor Michal Josef Cocsell (†1747 Vídeň), zhotovená po roce 1700. Zajímavá ikonografie – starozákonní postavy Mojžíš, Áron a vyobrazení archy úmluvy --- naznačeno naplnění v novozákonní době, symbol Krista – Beránek, nad ním lunula, tzn. místo pro konsekrovanou hostii. Příklad využití – požehnání, průvod okolo kostela o Božím těle.

(e) Vojtěch Sucharda – pamětní deska v předsíni kostela připomíná předčasně zemřelého teologa a spisovatele premonstráta Ludolfa Františka Czermina, který zemřel 1. 6. 1943 v sanatoriu v Jevíčku. Desku Vojty Suchardy požehnal v roce 1944 strahovský opat Stanislav Bohuslav Jarolímek (†1951).

(f) Kamenické práce – kameníci z Dokes a okolí (otevřeny lomy, pískovec žehrovák), vzorem pro kamenné hlavice na průčelí kostela byly třeba štukové hlavice v interiéru klášterního kostela františkánů v Slaném. Cenný náhrobník Alžběty Artmanové (Hartmanové) z Velké Dobré (†1721) ve tvaru srdce.       

K zapamatování •• Družecká Madona (Assumpta) a její místo v českém gotickém sochařství • Verše Jaroslava Seiferta Prsten Třeboňské Madoně (1966) – trvající ohlas na podobu krásných Madon, podobně před tím pohled Jihočecha Ladislava Stehlíka v době války a jeho sbírka Madoně (1944) • Význam architektury raně barokního oltáře, jeho slohové pojednání a barevnost • Monstrance z Družce - ikonografie, starozákonní příslib (Mojžíš, Áron) a jeho naplnění v novozákonní době - Kristus, symbol beránek • Ikonografie: Assumpta a moroví patroni – sv. Roch, sv. Šebestián, sv. Karel Boromejský.  

P.S. Podklady – prezentace přednášky, „ obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.