(2.) - Krajina v perspektivě Velikonoc --- Páleček --- vnější a vnitřní liturgický prostor --- (16. 10. 2023)

Kostel v Pálečku, ráno 28. 10. 2005

(a) Krajina v perspektivě Velikonoc – úvodem bylo připomenuto, že pohled na českou krajinu v baroku i na vlastní barokní umění má „lomivý charakter“, který je dán rozporem mezi naším „smyslovým“ a „racionálním“ vnímáním. Na jedné straně existuje útěšný pohled na sošku Panny Marie Svatohorské, kdysi trůnící na hlavním oltáři, jež je navíc oblečena do barokních šatiček a zdobena korálky, medailkami, mincemi od farníků, na druhé straně v nás vyvolá jiný dojem, když listujeme špalíčkem Kralické bible a myslí prokmitne osud jeho majitele – jinověrce arestovaného v roce 1759. Tento fakt byl konkrétně připomenut v souvislosti s kdysi jedním, katolickým, a druhým, evangelickým, hřbitovem v Chržíně; druhý vznikl v roce 1808 a je jediným na Slánsku a Kladensku. 

(b) Kostel v Pálečku, kostnice a socha Madony. Pohled na barokní krajinu, a to v duchovním rozměru, byl nastíněn v souvislosti se stavbou kostela Navštívení Panny Marie v Pálečku (dříve Malý Páleč), který byl jako novostavba pod patronací Kinských vybudován v letech 1776-1778, měl všechny atributy venkovského kostela, a to včetně jedinečně dochované kostnice. Té byla věnována pozornost, a to v kontextu eschatologických základních představ člověka raného novověku --- čtyř posledních věcí člověka --- smrt, soud, peklo, nebe. Posluchačům byl přiblížen osud nástěnných maleb se starozákonními výjevy (kniha Job, Ezechiel). Připomenuty byly dušičkové oltáře v Roudnici nad Labem (kostel Narození Panny Marie) i zaniklý v Slaném (sv. Gothard). Ze zdevastovaného interiéru kostela v Pálečku umělecky vynikly vitráže oken a zejména socha Madony (kol. r. 1500), dnes uložená ve farním depozitu. 

(c) Kostel, hlavní části – oltář, antependium, sanktuárium, křtitelnice. Druhá část setkání byla věnována uspořádání interiéru kostela. Mluvilo se o oltáři, oltářní menze, o oltářním kameni, antependiu (připomenuto i současné umění, textilní práce roudnické výtvarnice Evy Brodské, odcizené antependium se sv. Rozálií z kostela sv. Mikuláše ve Vrapicích). Byla naznačena úloha sanktuária (demonstrováno na památce v Bedřichově Světci, kostel sv. Jakuba Většího, kde se nachází také piscina), zmíněna i úloha sakrária. Podtržen význam křestního pramene (křtitelnice) – uvedena gotická opuková z Pálče (dříve Velký Páleč) a zachráněná cínová křtitelnice z kostela sv. Gotharda v Slaném (1511) s pozoruhodným symbolickým motivem vyvedeným v reliéfu na plášti památky. 

K zapamatování •• Lomivý charakter barokní kultury • Pohled na barokní krajinu, kde se v duchovní rovině (stavby kostelů, hřbitovy, kostnice, kříže na cestách do polí atd.) odráží tři rozměry církve – putující, trpící a vítězné. Mezi těmito rovinami probíhá komunikace, která se uskutečňuje skrze modlitbu (viz zejména literární památka světové literatury - Dante, Božská komedie). • Páleček - kostnice (ikonografie, starozákonní postavy Ezechiel, Job a dušičkový oltář), pozdně gotická socha Panny Marie (kol. r. 1500) z kostela v Pálečku, jeden z mála příkladů středověkých madon v regionu.• Prvky interiéru kostela - oltář (oltářní kámen), sanktuarium a křtitelnice (křestní pramen) • a ještě Pálečku a tamní kostnici, je tu k poslechu obsahově, tedy o posledních věcech člověka, "souznící" klip Spirituálu kvintet --- Dvě báby --- který se shodou okolností natáčel právě na schodišti k malopálečskému kostelu ••   

P.S. Podklady – prezentace přednášky – budou posluchačům zaslány e-mailem.