(a) Po krátkém úvodu a naznačení významu „paměti krajiny“ v dnešní době, památkovém fondu kdysi a dnes (marná snaha o zřízení galerie deponovaných památek v Slaném – úprava špýcharu podle návrhu arch. Michala Sborwitze) byly ke studiu doporučeny základní topografické příručky památek regionu – Ferdinand Velc, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu slanském, Praha 1904; Zdeněk Wirth, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu kladenském, Praha 1907; Antonín Podlaha, Posvátná místa Království českého, díl VII, vikariát Slanský, Praha 1913. Revizi přinášejí Umělecké památky Čech (1977–1982), které jsou ale v některých ohledech stručnější. Tyto čtyři svazky zpracoval kolektiv pod vedením Emanuela Pocheho. Bez těchto základních podkladů se při poznávaní památek regionu neobejdeme.
(b) Mapka regionu se zákresem panství, jejichž majitelé byli stavebníky památek, může posloužit jako podklad při dalších setkáních, je možné do ní zakreslit postupně objekty, o kterých budeme mluvit.
(c) Následně byla vyzdvižena hodnota starého mapování pro poznání historické krajiny (I. vojenské mapování – josefské – a indikační skici stabilního katastru). Příklad využití vojenského mapování byl demonstrován například na nalezení „šibeničního vrchu“ u Velvar, a to v souvislosti s kresbou Josefa Šembery (1826). Podrobněji se posluchači seznámili s vývojem historické aleje z Budeniček do Zlonic, proměny krajiny na Slánsku od doby baroku do počátku 20. věku.
(d) Rovněž jsme věnovali pozornost ikonografii – dochovaným vedutám v regionu. Oceněn byl deskriptivní přístup Johanna Willenberga na slánské a smečenské vedutě (kol. r. 1600), zmíněny byly historické pohledy na města Velvary, Slaný a městečko Zlonice, a to na oltářních obrazech, kde doplňovaly vyobrazení světců (sv. Floriána na barokních obrazech Slaného a Zlonic, sv. Kateřinu ve Velvarech na Hellichově obrazu z roku 1854). Zaujal zejména Josef Šembera, který svými kresbami z počátku 19. věku podstatně ovlivnil představy o historické podobě měst – opevnění Slaného, Pražská brána v Slaném, Kladeňáky překvapila neznámá kresba kostelíka sv. Jana Křtitele na Dříni s dřevěnou zvonicí.
K zapamatování --- soupisy (Velc, Wirth, Podlaha, UPČ) • mapování – vojenské před rokem 1800, indikační skici stabilního katastru (kol. r. 1840) • ikonografie Johann Willenberg (Slaný Smečno), F. B. Werner (Velvary), Josef Šembera (Slaný – Pražská brána, Fortna, Chržín, Kladno – Dříň)••
.jpg)
Žádné komentáře:
Okomentovat