(7.) Krajem Ivo Markvarta – kostely v Ředhošti, Černochově a Slavětíně

Z Lukova do Ředhoště a dál, pohled do krajiny, na obzoru Sedlo, Ředhošť, Charvatce a Říp,
krajinou Ivo Markvarta

V cyklu oboru STARÉ UMĚNÍ OKOLO NÁS jsme vykročili na Podřipsko a připomněli si osobnost PhDr. Ivo Markvarta (* 1956, † 2005), který se zasazoval o záchranu památek v regionu. Byl jejich znalcem a zasvěceným interpretem, a proto naše cesty vedly do starobylých kostelů v Ředhošti, Černochově a Slavětíně – zde jeho badatelská práce nad dílem básníka Konstantina Biebla, který je na tamním hřbitově pochován. On svým způsobem propojoval kulturní aktivity regionu Lounska a Slánska, podílel se na přípravě konference Slánských rozhovorů (Louny – Slaný), které proběhly po jeho předčasné tragické smrti v roce 2006. Dodnes zůstalo jeho požehnané působení v paměti mnoha přátel.

(a) --- kostel sv. Jiljí v Ředhošti --- ke kterému jsme vyrazili cestou z Lukova, upoutá příchozího mohutnou románskou věží s původními okny, přičemž loď (?) a kněžiště byly dostavěny po roce 1350. Gotické klenutí závěru kostela nahradila v lodi chrámu na samém sklonku 18. věku barokní klenba podle návrhu Johanna Michaela Renna z Litoměřic (dokončena r. 1787). 

Pozornost byla věnována raně baroknímu hlavnímu oltáři s novějším obrazem sv. Jiljí, který byl do Ředhoště přesunut z klášterního kostela v Doksanech, kam byl zhotoven na náklad probošta Dominika Girntha v roce 1685. Ředhošťský kostel byl v té době filiálkou kostela sv. Václava v Kmetiněvsi, kde měl patronát doksanský klášter a do kterého byl také v době baroka z kláštera přenesen obdobný rozměrný oltář. Uměnomilovní doksanští proboštové byly k umění šetrní a památek si vážili; v Kmetiněvsi byl po roce 1990 cenný oltář zničen při „nájezdech“ zlodějů (bestia triumphans).

(b) --- kostel sv. Václava v Černochově --- vyniká nejen gotickými nástěnnými malbami v původním presbyteriu, ale i důvtipnou pozdně barokní dostavbou chrámu z let 1772–1779 , kterou navrhl panský architekt Kašpara Benedikta Ledeboura Josef Jäger. Příchozí ocení architektonické provázání gotického kněžiště a nové barokní lodi; provedení střechy je blízké také jeho stavbě kostela sv. Jakuba Většího v Podbořánkách. Bylo poukázáno na to, že některé detaily zámku v nedaleké Peruci, na jehož úpravě se Josef Jäger podílel, shledáme i v Černochově. Hlavní pozornost však byla věnována ikonografii pozoruhodných nástěnných maleb v bývalém kněžišti (dnes sakristii) kostela – Svatováclavský cyklus, postavy apoštolů a na špaletách gotických oken figury moudrých a pošetilých panen (kol. r. 1350).  

Z barokní etapy se stal předmětem zájmu raně barokní obraz sv. Václava mezi anděly v bohatém akantovém rámu s medailony českých patronů (sv. Vít, sv. Prokop, sv. Zikmund, sv. Ivan, sv. Vojtěch, sv. Ludmila) a Pannou Marií (Immaculatou). K porovnání ikonografie   černochovského obrazu bylo uvedeno plátno z kostela sv. Václava v Hrusicích (1619). Výjev sv. Václava mezi anděly vychází z příběhu, který zaznamenal i Václav Hájek z Libočan ve své kronice, kdy císař Jindřich na sněmu v Řezně rozhořčeně sledoval pozdní příchod knížete Václava, ten však přišel v doprovodu andělů, kteří jej nadnášeli – a císař hned poznal, že jest to člověk svatý. Svatováclavský oltář, poměrně nedávno obnovený, před zásadní barokní přestavbou patrně dominoval původnímu gotickému kněžišti chrámu – jedinečné duchovní propojení doby gotické a barokní

Černochov, kostel sv. Václava, přístavba barokní lodi v letech 1772–1779 podle návrhu Josefa Jägera

b) --- kostel sv. Jakuba Většího ve Slavětíně --- představuje unikátní památku z mnoha ohledů (např. románská loď), návštěvníka však upoutá rozsáhlá nástěnná malba (obrazová Bible chudých), která vznikla pod patronací Mikuláše z Hazmburka a jeho strýce Viléma z Hazmburka. V omezeném času nebylo možné se věnovat podrobně gotické výzdobě, byly připomenuty jen některé náměty.

Z rozsáhlého mariánského cyklu výjev Narození Krista, zde uvedena paralela s gotickou nástěnnou malbou v pražských Emauzích, a to včetně vyobrazení sv. Josefa, jak připravuje malému Ježíškovi kašičku, výjev klanění Tří králů s početným doprovodem, i tady sehrál roli sv. Josef s truhličkou otevřenou pro dary. Posluchače zaujalo i několik maleb ze života sv. Marie Egyptské, a to zejména figura lva, který – na závěrečném obrazu – „vyhrabal“ hrob pro světici, když mnich Zósima – vyznavač této světice – neměl sil a možností ji pohřbít. Ojedinělý ikonografický motiv v českém gotickém umění představuje ve Slavětíně postava Svátečního Krista (jako příklad byla uvedena středověká nástěnná malba z kostela sv. Braecy v Cornwallu, jihozápadní Anglie). Při pohledu na malbu Panny Marie ochranitelky byla zmíněna i gotická socha Panny Marie ochranitelky z nedalekého kostela sv. Petra a Pavla v Kostelci nad Ohří (kol. r. 1430, dnes v NG), posluchači se seznámili i se zobrazením Umučení sv. Erasma za hlavním oltářem.

K zapamatování •• kostel sv. Jiljí v Ředhošti – od raného středověku k baroku, proměna prostoru chrámu • kostel sv. Václava v Černochově, ikonografie moudrých a pošetilých panen, sv. Václav mezi anděly • kostel sv. Jakuba Většího – nástěnné malby, „Bible chudých“, ikonografie sv. Erasma • P.S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ – budou posluchačům zaslány e-mailem.