pondělí 29. září 2025

(1) Úvod k problematice – soupisy památek, historické mapy, Šemberovy veduty, ikonografie (29. 9. 2025)


V druhém cyklu oboru STARÉ UMĚNÍ OKOLO NÁS logicky navazujeme na přednášky z prvního běhu, tedy i na tu úvodní, ale ne zcela. Naše povídání jsme tak doplnili o krátké zamyšlení nad prezentací starých výtvarných děl v galerijním prostředí, kde se logicky setkáváme se ztrátou kontextu. Takovým íkladem je obraz J. J. Heinsche sv. Františka Xaverského z morové kaple na hřbitově Liběšicích (a). Více jsme se věnovali také kolekci kreseb, vedut od vysokomýtského malíře Josefa Šembery (b), které nejsou veřejnosti běžně známy a mají pro poznání památek v regionu zásadní význam; v této souvislosti bylo zmíněno zboření Pražské brány v Slaném, tato demolice a ničení dalších středověkých fortifikací našich měst stála na počátku organizované „památkové péče“ na našem území.

(a) Sv. František Xaverský chrání postižené morem, obraz (1688) v Diecézním muzeu v Litoměřicích, které rozhodně stojí za návštěvu (ve sbírkách obrazy Škrétovy, Lukase Cranacha, Antonína Kerna). Na stěně vedle dveří ve zšeřelém vstupním vestibulu galerie visí rozměrný raně barokní obraz sv. Františka Xaverského, jehož skutečný obsah návštěvník pochopí tehdy, pokud se bude zabývat souvislostmi jeho vzniku, původním umístěním, kam byl obraz určen a „navštíví“ Liběšice u Litoměřic. Na tamním hřbitově vystavěli jezuité, kteří tady měli rezidenci, kapli sv. Františka Xaverského architektura Julia Broggia (po roce 1680). Pozoruhodný interiér kaple obohacuje umělecká výzdoba, kterou ve štukových reliéfech reprezentují svatí patroni – ochránci proti morové nákaze. Kapli dominuje oltář, na kterém Heinschův obraz původně visel. A teprve v těchto souvislostech, které běžný návštěvník nezná (a které by bylo možné v galerii snadno doplnit základní obrazovou informací), si divák uvědomí dosah díla, jeho duchovní rozměr, jak k nám promlouvá s jistou „naléhavostí“ – umělecké i lidské poselství doby baroku.


(b) Cyklus vedut Josefa Šembery. Ve sl
ánském muzeu byl soubor kreseb tohoto vysokomýtského rodáka vystaven v roce 1989 a tehdy vzbudil velký ohlas. Díky pracovnici slánského muzea se podařilo pro tuto přednášku získat fotografie všech tehdy prezentovaných vedut, které měly pro město Slaný zásadní cenu. Šembera zachytil nejen monumentalitu dnes již převážně zaniklého slánského fortifikačního systému, ale v případě Pražské brány (zbouraná v roce 1842) zobrazil i její heraldickou výzdobu. A pak to byl jeho pohled z chržínského hřbitova, z něhož zaznamenal Šembera jedinečným způsobem panorama Velvar. Do Chržína putoval, aby se poklonil památce meteorologa a astronoma Antonína Strnada († 1796), který je zde pochován, zapsal nápis na náhrobní desce jeho hrobu.


… „Pomn
ík astronoma Antonína Strnada na venkovském hřbitově je pro novodobého poutníka takové hrubínovské téma – symbolickým průnikem věčnosti a časnosti. A také stálou výzvou obdivovat úchvatný rozvoj vědy, třeba stopy člověka na Měsíci nebo pohyby sondy na povrchu Marsu, ten úžas pod večerní oblohou sdílíme přes staletí s astronomem Antonínem Strnadem. Na druhé straně, když se rozhlédneme okolo sebe na chržínském svatém poli nebo se zastavíme na evangelickém hřbitově a listujeme v kronikách, vybaví se nám pocit vděčnosti a pokory před osudy každého zde pochovaného z generací, které před námi kráčely historií Podřipska... leccos v kraji vytvořily, o mnohé usilovaly … a my jsme na cestě a v pokoře objevujeme paměť místa“ ...

Kladenské posluchače akademie rozhodně zaujal Šemberův pohled na starobylý kostel sv. Jana na Dříni, u něhož dříve stála, tak jak tomu bylo u středověkých památek v regionu běžné, roubená zvonice, jeho pozornosti neunikl ani nedaleký rozložitý dub (na úvodním obrázku). 


 K zapamatování --- soupisy (Velc, Wirth, Podlaha, UPČ) • mapování – vojenské před rokem 1800, indikační skici stabilního katastru (kol. r. 1840) • otázka prezentace obrazů a soch v galerii – příklad obrazu sv. Františka Xaverského z Liběšic veduty Josefa Šembery v regionu ... Slaný  (Pražská brána, fortna, opevnění), Chržín a Šemberův pohled na Velvary, kladenský kostel sv. Jana na Dříni, buštěhradský hrad, Okoř, Holubice, Budeč v krajině atd.)••

čtvrtek 18. září 2025

--- Paměť krajiny (1) --- Ze Sazené do Velvar, a také za astronomem Antonínem Strnadem


Prvn
í putovní setkání postgraduálního společenství absolventů kladenské univerzity třetího věku, staré umění okolo nás, bylo zahájeno na v zámku v Sazené, a to pod záklopovým malovaným stropem a před dvěma plátny malíře Františka Slabého († 1919). Následovala krátká prohlídka obce s barokním mlýnem se znakem stavebníka doksanského opata Josefa Winkelburga (1762) --- o vztahu doksanských premonstrátek a Slánska více zde --- , mostem s kopiemi barokních soch Kalvárie a sv. Jana Nepomuckého (originály dnes ve velvarském městském muzeu) a mariánským sloupem (kopie † sochaře Pavla Kytky). Následoval výstup ke kostelu sv. Klementa v Chržíně – architektura kostela (starobylé zasvěcení) --- o chržínském kostele více zde --- , připomenutí osobnosti astronoma a meteorologa Antonína Strnada († 1799) --- o působení A. Strnada více zde --- a hrob rodiny Brtníků (mecenášů umění), poté cesta do Velvar. Na velvarské radnici obraz Pohled na Chržín (1926, nahoře na obrázku) a Staroboleslavské paládium. Závěrečnou zastávkou byl kostel Všech svatých v Malovarech, i s přilehlým hřbitovem jedinečné velvarské genius loci. Průvodci byli – vedoucí velvarského muzea Jitka Kůrková, památkářka architektka Eva Volfová (na snímku), Dagmar Kasnerová a Vladimír Přibyl (celkem 22 účastníků). O dalším programu „postgraduálu“ budeme záhy informovat.