Staré umění okolo nás (28.) – Památky ve Zlonicích (2. část)

(a.) Vstupní brána ke kostelu a mříž Josefa Fanty – po minulé přednášce se v archivu Památníku Antonína Dvořáka ve Zlonicích našel, díky úsilí tamních pracovníků, Fantův výkres mříží hlavní brány při vstupu do areálu kostela datovaný rokem 1907. V této souvislosti byla tehdy upravena kamenná zídka schodiště, nicméně Fantův návrh kovářské a zámečnické práce se nepodařilo realizovat. I tak běží o významný počin Fantovy výtvarné invence v době, kdy probíhá stavba Hlavního nádraží v Praze (tehdy Nádraží císaře Františka Josefa), které se stavělo podle jeho plánu v letech 1901–1909; je zde řada analogií      

(b.) Oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého – pro dějiny baroku v regionu má nepochybně význam obraz sv. Jana Nepomuckého z bočního oltáře, který dal po roce 1740 namalovat ve Vídni pro zlonický kostel Filip Josef Kinský, a to společně s obrazem Nanebevzetí Panny Marie a sv. Anny (jako autor se uvádí malíř Daniel Grann). Zatímco poslední dvě zmíněná oltářní plátna zanikla, to se sv. Janem Nepomuckým bylo deponováno na faře a v roce 1992 restaurováno, přičemž byly odstraněny některé přemalby Josefa Hellicha, který jej opravoval v roce 1877 – v regionu zajímavý doklad o puristickém přístupu malíře konce 19. věku k práci barokního malíře.

 (c.) Oltář sv. Kříže a sochy Josefa Kleina – působivá dvojice plastik Archanděla Michaela a Anděla Strážce patří k nejhodnotnějším dílům sochaře Josefa Kleina nejen ve zlonickém kostele, ale v celém regionu. Socha Anděla Strážného bývá někdy ikonograficky ztotožňována s Archandělem Rafaelem a malým Tobiášem z deuterokanonické starozákonní knihy Tobiáš. V tomto případě jsme se navrátili k původnímu označení Anděl Strážce, a to nejen proto, že se plastika společně s Archandělem Michaelem nachází v křestní kapli, ale i na základě dalších analogií. Klein ve Zlonicích prezentoval klasicistní školení blízké okruhu vídeňského sochaře Rafaela Donnera. 

Obnovou Kleinových děl z křestní kaple se v roce 1995 pokusil restaurátorský tým rehabilitovat jejich původní umělecký výraz (některá doplnění chybějících částí vycházelo ze závěrů podrobného restaurátorského průzkumu). Restaurátorské práce provedla akad. mal. Markéta Pavlíková (vedoucí restaurátorského kolektivu), zlacení Pavel Motyčka a řezbářské práce Mikuláš Lubomírský. Dnes se nacházejí plastiky v církevním depozitáři. Původní barokní obraz Ukřižování byl nahrazen plátnem od E. Dítěte (1909) a originál tehdy deponovali v Budeničkách. V rámci přednášky byla provedena rekonstrukce původní podoby oltáře – jeho architektura byla kolem roku 1905 upravena podle návrhu Josefa Fanty. Otázkou však zůstává, nakolik byl tento přístup vhodný. Nicméně je ojedinělým a kvalitou jedinečným příkladem o vstupu secesní ornamentiky do sakrálního prostředí v regionu. 

  

(d.) Obraz sv. Floriána – plátno představuje, společně s vedutou městečka od Michaela Millitze z roku 1755, důležitý doklad o vzhledu Zlonic v druhé polovině 18. století, kdy byla ukončena zásadní barokní proměna městečka za patronace knížecí rodiny Kinských. I když nebylo cílem malíře deskriptivně zachytit jednotlivé památky, osobitým způsobem zaznamenal tehdejší prostředí barokních Zlonic. Všimneme si renesančního zámku (1602) s typickými štíty a portálem, barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie (dokončen r. 1744) s původním barevným řešením průčelí – dnes barevnost obrácena (!); stavení špitálu (1745, dnes Památník Antonína Dvořáka), Dientzenhoferovy fary (1750–1753). Na návsi tehdy stála svatojánská socha (dnes poblíž mostu). Obraz vznikl jako votivní dar hraběte Jana Josefa Kinského v roce 1767, jak tomu napovídá i údaj v inventáři kostela založeném roku 1765. Obraz restaurovala v roce 1994 akad. mal. Markéta Pavlíková, pozlacovačské práce Jan Staněk.

 (e.) Cyklus nástěnných maleb Adolfa Liebschera – ve zlonickém památníku se díky obětavosti jeho dobrovolných pracovníků podařilo dohledat několik ukázkových návrhů pro výzdobu prázdných klenebních polí od Adolfa Liebschera (stále adjustovány v rámech z výstavy Umění baroka a 19. století na Zlonicku, která proběhla v roce 1992). Bylo možné tak porovnat Liebscherovy návrhy (1909) a realizaci, která proběhla v letech 1909–1911. Nejednalo se o fresky, ale o malbu temperou (tak uvedeno v zadání), oproti skicám došlo ke změně velikosti figurálního „komparsu“, a je také patrné větší uplatnění linie oproti barevnému pojetí ukázkových návrhů. Je otázkou nakolik výsledek poznamenala práce spolupracovníků – syna Adolfa a Julia Fischera. Připomenuta vynucená oprava figury Panny Marie z výjevu Zvěstování, kterou nesl Adolf Liebscher obtížně (1913). Pro porovnání připomenuty Liebscherovy nástěnné malby v kapli sv. Kříže v Zemské porodnici v Praze, které se realizovaly ve stejné době. Zlonické Liebscherovy skici, následná jejich realizace v chrámu představují ne zcela známý a doceněný počin v českém výtvarném umění po roce 1900.

(f.) Dientzenhoferova fara a špitál čp. 20  – připomenut význam architektury zlonické fary pro dílo K. I. Dientzenhofera. Porovnání – smíchovský pavilon (jezuitský dispenzář) z roku 1735, který byl zbořen v roce 1930 a zlonické děkanství (1750–1753) – to půdorysně rozměrnější (trojtrakt). Autorství Dientzenhofera archivně doloženo, plán z roku 1747. V přízemí sala terrena, kaple sv. Jana Evangelisty (nevelká, ale cenná oltářní architektura s malbou sv. Jana Evangelisty, který píše Apokalypsu – poslední knihu Nového zákona), v patře hlavní sál s portrétní galerií zlonických děkanů. Budova zlonického špitálu čp. 20 (stavba podle návrhu neznámého architekta z roku 1745); na základě zaměření Jana Nedvěda před přestavbou v roce 1954 rekonstruován interiér špitálu – komory pro 12 špitálníků, po jejich odstranění vznikl dnešní hlavní sál. Z původní konstrukce zachován v jedné místnosti záklopový strop, klenba staré kuchyně a konstrukce krovu. 

K zapamatování • obraz sv. Jana Nepomuckého, jeho „puristická“ obnova Josefem Hellichem • sochař Josef Klein – významný sochař českého baroku, jeho hlavní kolekce artefaktů, a to včetně časového vročení se nachází ve Zlonicích • Kleinovy sochy Anděla Strážce a Archanděla Michaela • nástěnná malba podle návrhu Adolfa Liebschera, návrhy a vlastní realizace •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.