Staré umění okolo nás (27.) – Památky ve Zlonicích (1. část)

(a.)  Zlonice včera a dnes, výstava v roce 1992 – změna tváře městečka v posledních letech, změny majetkoprávní (dříve bohaté panství Kinských), proměna sociální po roce 1989. Ikonografie dávná – Zlonice z roku 1755 (Památník A. Dvořáka ve Zlonicích), obraz sv. Floriana z roku 1767 (ve zlonickém kostele) – i nedávná – malby Václava Tomana, kresba Jaroslava Nováka (1971) ؘ– naznačují vizuální proměnu Zlonic. Několik zlonických zastavení – dům čp. 61 (Dvořákova ul.), rozlehlý dům hospodářského správce čp. 17 z roku 1846 (Liehmannova ul.), dům čp. 32, 39 (Máchova ul., dokumentován stav kolem r. 1985 a v roce 2014 – příklad zanikající tváře Zlonic), barokní dům panského zahradníka (Husova čp. 91). Význam výstavy Umění baroka a 19. století na Zlonicku uspořádané u příležitosti zahájení celkové obnovy kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích (proběhla v Slaném, na Kladně, v Rakovníku i jihočeském Písku (řada nových zjištění).

(b.) Budova zlonického zámku – zlonický zámek „Štáf“, přestavba tvrze na renesanční zámek (Valkounové z Adlaru, 1602) renesanční arkády, přestavba v letech 1838–1841, stavebník Vilemína Kinská. Přestavbu realizoval Antonín Merksbauer ze Zlonic, snad podle vlastního návrhu – na panství Kinských za kněžny Vilemíny stavěl Merksbauer knížecí hrobku v Budeničkách (1837–1840, podle návrhu Heinricha Kocha), portýrovnu u zámku (1849, podle návrhu Friedricha Stacha), dále školu v Chržíně. Merksbauer zemřel 1. 9. 1864 ve věku 68 let a matrika uvádí, že bydlel ve Zlonicích v domě čp. 99.

(c.) Původní zlonický kostel (zbořený v roce 1727) – jádrem románská rotunda, jak je patrné na plánu přestavby chrámu od F. M. Kaňky, i po přestavbě si zachoval chrám původní půdorysnou velikost. Ze staré stavby dochována křtitelnice (1654), socha Panny Marie Loretánské (z Loreta přivezli Kolovratové) a zejména jedinečný soubor pohřebních portrétů Valkounů z Adlaru, který byl zavěšen pod kůrem – podle starých inventářů se jedná o těchto šest pohřebních portrétů: Anny Marie Valkounové, rozené Služské z Chlumu († 1630), Bohuchvala Valkouna z Adlaru († 1653), Jana Jaroslava Valkouna z Adlaru († 1663), Ester Kateřiny Valkounové z Adlaru, rozené Vratislavové z Mitrovic († 1689), Bohuchvala Bernarda Valkouna z Adlaru († 1. 8. 1693) a Maxmiliány Alžběty Valkounové z Adlaru, rozené Kanické z Čachrova († 4. 8. 1693). 

(d.) Stavebníci zlonického baroku – osobnost Filipa Josefa Kinského († 1749), blízkého spolupracovníka císařovny Marie Terezie, zlonického faráře Jana Adama Svobody († 1761) – stavebníka zlonického baroku, vynikajícího homiletika, jehož tři kázání vyšla i tiskem. Pod patronací Josefa Kinského dal Svoboda vystavět kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích (1727–1744) a kolem r. 1747 získal plány od Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro stavbu nové zlonické fary (1750–1753). A nelze opomenout Ondřeje Františka Hikiše († 1767), dlouholetého správce zlonického panství, jehož jméno nalezneme v listině uschované v báni zlonického kostela (1744). Zemřel 28. 10. 1767 ve věku 81 let, pochován v kryptě před oltářem sv. Anny ve zlonickém kostele.

(e.) F. M. Kaňka a stavba zlonického kostela – nedaleká Kaňkova stavba – kostel sv. Prokopa ve Středoklukách (1719–1725) se hřbitovní kaplí sv. Kříže, připomínka utváření vnějšího prostoru architektury (kaple, ohradní zeď, brány), u F. M. Kaňky důležitý moment tvorby, tak jako ve Zlonicích. Zlonická stavba probíhala pomalu, a to podle finančních možností záduší (dokončena v roce 1744). V listině z báně kostela (1744) uveden stavitel Ferdinand Hübner, tesař Franz Pfanner, zámečník Jan Fridel, sklenář Antonín Hoffmann (všichni z Prahy), malíř a pozlacovač Josef Antonín Dittmann z Mostu. Architektura byla mylně připisována K. I. Dientzenhoferovi.

(f.) Přestavba kostela podle návrhu Friedricha Ohmanna. Výraz Kaňkovy architektury zásadně pozměněn při radikální obnově kostela podle návrhu Friedricha Ohmanna (1892), dokončena v roce 1899. Ohmannova vize byla realizována částečně, řada problematických zásahů, které ve svých důsledcích ohrozily statiku kostela (záchrana proběhla v letech 1992 – 1994). Nová sochařská výzdoba od Stanislava Suchardy (hlavní průčelí) a již zcela secesní prvky Josefa Fanty (zábradlí, kandelábry, 1907). 

K zapamatování • původní zlonický kostel a galerie pohřebních obrazů Valkounů z Adlaru • F. M. Kaňka ve Zlonicích a stavba kostela – porovnání s chrámem sv. Prokopa ve Středoklukách • novobarokní přestavba kostela podle návrhu Friedricha Ohmanna a secesní artefakty podle návrhu Josefa Fanty •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.