Staré umění okolo nás (26.) – Smečno a jeho památky (3. část)

(a.) Architektura zámku ve Smečně – není po ruce stavebně historický průzkum, mnohé komplikuje osud zámku po roce 1918 – nucený odchod Clam-Martiniců do Rakouska, do roku 1950 zámek v majetku Vincentina, pak horničtí učňové, PTP, domov důchodců, ústav sociální péče.  Z původního hradu (tvrze) se zachovala pozdně gotická věž s kaplí sv. Anny, včetně její heraldické výzdoby (datace 1460 – Bořita z Martinic a Anna Dražická z Kunvaldu, architektonická skulptura). Následnou podobu renesančního zámku věrně zachytil kolem roku 1600 Jan Willenberg – všimneme si renesančních střešních štítů a třetí věže, která zanikla patrně ještě před rokem 1750 (na votivním obraze Marie Anny hr. z Martinic, roz. ze Šternberka z roku 1759 již není patrná). Pro smečenského stavebníka Jiřího z Martinic, který se pohyboval v okruhu Rudolfa II., upravoval v roce 1592 tvrz na zámek v Lánech Ulrico Aostalli († 1597), a tak jeho účast ve Smečně není vyloučena. V polovině 18. století – patrně v rámci celkové úpravy přiléhajícího barokního parku, jeho sochařské výzdoby, nové saly terreny – postavili Martinicové most přes zámecký příkop, kterým se vstupovalo do parku přímo z hraběcích pokojů. Vybavení interiéru je známo pouze z fotografií a Miltnerova popisu (1855). Zajímavým dobovým ikonografickým podkladem jsou kresby Karla Liebschera (kol. r. 1900). 

(b.) Zámecká kaple sv. Anny – nevelký prostor s pozoruhodnou klenbou, heraldickou výzdobou a architektonickou plastikou představuje v regionu jedinečnou památku pozdně gotické architektury. Zachovala se i původní menza oltáře, nikoliv však středověká archa. Ta byla kolem roku 1838 nahrazena oltářem novým – historizující památkou se soudobým reliéfem sv. Anny, Panny Marie a malého Ježíška (sv. Anna Samotřetí), který po stranách doplňovaly postavy sv. Kateřiny a sv. Barbory. Ve spodní části oltářní architektury nalezneme přemalované desky s raně barokními malbami sv. Šebestiána, sv. Bernarda, sv. Ignáce a sv. Rocha (snad zbytek oltáříku, který byl zhotoven pro Bernarda Ignáce z Martinic, † 1685). Oltář v zámecké kapli představuje zajímavou památku – působivou sestavu artefaktů z různých dob – jejíž historii a další okolnosti vzniku ukáže až případné restaurování.

Malíř Jan Gruss namaloval na dřevěné poprsnici oratoře zámecké kaple výjev Horského kázání. Na tomto místě je třeba připomenout, že to byl on, kdo v roce 1841 zhotovil pro strahovského opata J. Zeidlera pozoruhodnou kopii Dürerovy Růžencové slavnosti (1506) – jeho kopie vystavena ve Strahovské obrazárně a Dürerův originál v Národní galerii. Vzhledem k tomu, že jeho dílo není početné a je zatím málo známé, nabývá jeho smečenská malba na významu.

(c.) Hrobka Clam-Martiniců ve Smečně. Kapli a rodinnou hrobku dal postavit Karel Jan Nepomuk hrabě z Clam-Martinic (* 1792, † 1840), přičemž autorem plánů z roku 1832 je Karel Ferdinand Busse (1802–1868), pozdější spolupracovník architekta Karla Friedricha Schinkela. Vlastní návrh berlínského stavitele představuje tradiční pojetí, kdy na podlaze kaple je umístěna kamenná deska zakrývající vstup do hrobové komory. Prostor s rakvemi příslušníků šlechtické rodiny je odvětráván štěrbinovými okny, která společně se sníženou rovinou remízu měla i omezit vlhnutí zdiva.

Interiér martinické hrobky byl, jak uvádí nápis uvnitř nade dveřmi kaple, pronikavě upraven v roce 1888 Augustou hraběnkou z Clam-Martinic, rozenou ze Salmu a Reiferscheidu, a Richardem hrabětem z Clam-Martinic. Památka se po dlouhou dobu nacházela v havarijním stavu, nakonec se ji podařilo díky městu Smečno v roce 2000 obnovit.

 (d.) Kaple sv. Jana Křtitele v Ledcích. Na závěr byla zmíněna kaple sv. Jana Křtitele v Ledcích, která byla vystavěna 1782 a rozšířena o novorománské apsidy a hlavní průčelí v roce 1866 podle návrhu Achilla Wolfa – pracoval ve službách Clam-Martiniců. V kapli se dříve nacházely části oltáře z Ledců (reliéfy Korunování Panny Marie, sv. Jakuba, sv. Jana Křtitele, sv. Mikuláše a sv. Wolfganga), snad dílo Mistra oltáře ze Štětí. Dnes jsou umístěny v kostele sv. Havla v Tuchlovicích. Zmíněna byla i náročná obnova památky, o kterou se zasadil bývalý starosta obce Karel Pazderka († 2016).

K zapamatování • význam renesanční architektury smečenského zámku v regionu (jedinečnost renesanční věže, motiv renesančních štítů a komínů) • zámecká kaple, klenutí a archa • architektura hrobky Clam-Martiniců, porovnání s hrobkou Kinských v Budeničkách •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.