Staré umění okolo nás (24.) – Smečno a jeho památky (1. část)

(a.) Zánik historického půdorysu Smečna. Naznačen rozvoj města – renesanční Willenbergova veduta (kol. r. 1600), architektonické dominanty města – zámek, kostel (nový), fara a radnice. Vývoj v baroku, Smečno na mapě stabilního katastru (1840) – podlouhlý rynek, Slánská brána, pod kterou byl rybník. I na fotografii kolem roku 1920 malebná zástavba a ve spodní části – ještě stále uzavřené náměstí. To vše se radikálně změnilo, „špalíček“ budov zbourán a městu dnes dominuje frekventovaná široká komunikace. Zánik malebného náměstí, změna charakteru života ve městě – zástavba lemující širokou silnici.

Kostel Nejsvětější Trojice – významná památka české renesance  

(a.) Renesanční kostel Nejsvětější Trojice (1587). Nejvýznamnější renesanční církevní památka v regionu (rozměrem obdobný chrám Nejsvětější Trojice v Slaném, rovněž původně renesanční a v podstatě stejných rozměrů, byl zásadně přestaven po požáru v roce 1665). Nejstarší část smečenského kostela – dnešní sakristie – dříve kněžiště staré svatyně, připomínané již v roce 1352 (původní klenutí, novější sanktuárium).

Architekturu nového renesančního kostela s výjimečným renesančním portálem ovládá síňový prostor zaklenutý síťovou klenbou, která vychází ze starších vzorů ze Švábska. Gotické vzory v české renesanční architektuře (tzv. Nachgotik) i ve Smečně – kromě klenby i kružbová okna. Recepce renesančních prvků v české architektuře byl obecně složitější proces, a to více vyniká právě ve Smečně zmíněný vstupní portál, jakoby člověk listoval v traktátu Jacopo Barozziho da Vignola – Regola delli cinque ordini d'architettura z roku 1562. Interiér kostela byl původně světelnější (vysoký pozdně barokní oltář ubírá světlu v kněžišti), oplýval původně barevnými akcenty – to dokumentuje zachovalý mobiliář, pojednání varhanní skříně a vypovídají o tom i zbytky nástěnných maleb, které se zachovaly na stěnách oratoře. To vše bylo někdy kolem roku 1800 potlačeno sjednocující bílou monochromií.

(b.) Výtvarná výzdoba renesančních varhan. Vlastní nástroj ponechán při výkladu stranou (řada nahrávek po obnově varhan v roce 1999). Pokus o rekonstrukci ikonografie malířské výzdoby varhanních křídel. Malba je dílem pražského malíře – člena cechu malířů Města pražského. Znak udělen císařem Rudolfem II. 1595, z původní výzdoby zachována postava sv. Kryštofa a právě znak cechu malířů Města pražského. Vše nasvědčuje tomu, že nástroj vznikl kolem r. 1600.

(c.) Renesanční oratoře, jejich obnova. Obnova oratoří proběhla v letech 2002–2003 (restaurátorky akad. mal. Lenka Helfertová, akad. mal. Markéta Pavlíková a další spolupracovníci). Oratoře byly tehdy rozebrány, klenutí stabilizováno, dřevěné prvky petrifikovány, nato proběhlo restaurování záklopových stropů, které jsou přece jen o několik let mladší než původně nekryté renesanční oratoře. Na malovaném záklopovém podhledu nalezneme znak Jaroslava Bořity z Martinic a jeho manželky Marie Eusebie ze Šternberka; na severní i na jižní oratoři zdobí stropy pašijové motivy.

Na oratořích částečně uplatněna renesanční dlažba, stejná nalezena i pod novější podlahou lodi kostela (odkryta při opravě oltáře sv. Jana Nepomuckého).

Ignác František Platzer – sochař mezi rokokem a klasicismem

Ignác František Platzer ve Smečně. I. F. Platzer ve Smečně svou uměleckou dráhu po příchodu z Vídně zahájil – reliéfy na trojičním sousoší (1744) – a také ukončil – výzdoba hlavního oltáře (1784–1785). Práce v barokním ateliéru sochaře dokumentována na obrazu Norberta Grunda, Sochařova dílna (před r. 1767, Národní galerie). Máme zde před sebou právě atelier I. F. Platzera v Praze na Pohořelci, a to v okamžiku, kdy se zde pracovalo na jedné ze skupin Zápasníků pro hlavní vstup do Pražského hradu – sice fiktivní pohled do sochařské dílny, přitom však bohatý na jednotlivosti (práce na kamenné skulptuře, zhotovení dřevěné plastiky podle modelu, štafírování, kresby a práce tovaryšů – všední život v Platzerově atelieru). Platzer vstoupil do Smečna jako spolupracovník sochaře Matyáše Schönherra († 1743), u kterého Kilián Ignác Dientzenhofer objednal sochy pro smečenský trojiční sloup (1740). Smrt Matyáše Schönherra a převzetí jeho dílny I. F. Platzerem, který si vzal za ženu jeho vdovu, jej ke Smečnu připoutaly, měl zde také další zakázky. 

(a.) Trojiční sousoší a jeho symbolika. Smečenské trojiční sousoší vznikalo v letech 1740 až 1744, kámen se těžil nad Kvíčkem u Božího hrobu u Slaného, přičemž úkolem Schönherrovým, a poté Platzerovým, bylo zhotovit pouze sochařskou výzdobu (nikoliv provést kamenickou práci, získat kámen atd.). Vše se dělo podle Dientzenhoferem nezachovaného předloženého modelu. V základní koncepci se trojiční symbolika u sousoší tradičně promítá do trojúhelného půdorysu soklu, ze kterého vyrůstá hierarchicky koncipovaná architektura sousoší, která vrcholí skupinou tří božských osob na zeměkouli (Bůh Otec, Bůh Syn – Ježíš Kristus s křížem – a Holubice – symbol Ducha svatého). Do architektonicky rozvinutého soklu jsou zasazeny Platzerovy reliéfy se starozákonním a novozákonním poselstvím, které připomínaly věřícím základní pravdy víry tak, jak je pravidelně recitovali v krédu (Bůh – Stvořitel nebe i země, Syn Boží – za nás ukřižovaný a Duch svatý – z Otce i Syna vycházející).

(b.) Socha sv. Donáta. Kolem roku 1740 vznikla také socha sv. Donáta z Arezza tradičně spojována se sochařem I. F. Platzerem. Původně situována v dodnes existujícím malém remízku při silnici do Kačice. Skulptura sv. Donáta se nacházela po řadu let v rozvalinách, ale z těchto fragmentů se podařilo v roce 2000 sochaři Michaelu Bílkovi († 2015) sestavit skulpturu. Dnes se nachází sv. Donát před budovou smečenského děkanství. Dříve se předpokládalo, že vzorem pro smečenského Donáta byla Platzerova kresba (kol. r. 1767). Avšak slohový rozbor po sestavení památky a zejména smlouva uzavřená s Matyášem Schönherrem v roce 1740 naznačují, že ji Schönherr dokončil ještě před smrtí. Úvahy o tom, že by sv. Donát byl jednou ze závěrečných Platzerových prací, jsou tak mylné.    

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.