Staré umění okolo nás (22.) – Svatojánská pouť (2. část)

(a.) Hospozínek (Paršenk), kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1711 jedna z nejstarších svatojánských svatyní vůbec, a to včetně Prahy. Stavebník – Anna Polyxena hraběnka z Clary-Aldringen, rozená des Fours, zažádala 14. 9. 1711 arcibiskupskou konzistoř v Praze o povolení dát kapli vysvětit, a to mučedníku Janu Nepomuckému, ale protože nebyl ještě ani blahořečen, připojila, aby se tak dělo pod záštitou blahoslavené Panny Marie Pomocné. Tento fakt dodnes připomíná socha Panny Marie Pomocné na štítu průčelí. Zajímavá je i architektonická kvalita památky – ohlas na Santiniovo dílo, třeba na kostel Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře, 1710–1714. Anna Polyxena hraběnka z Clary-Aldringen dala v letech 1722–1726 vystavět v Nových Mitrovicích, které byly součástí jejího spálenopoříčského panství, rovněž kapli sv. Jana Nepomuckého. Je architektonicky sice výpravnější než kaple v Hospozínku, ale dispozičně stejného řešení, a to včetně centrální svatyně. U kaple v Nových Mitrovicích bývá zvažováno Santiniho autorství.

(b.) F. K. Palko a Slaný, oltářní obraz sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Gotharda (kol. r. 1770) odpovídá, a to i v drobnostech, Baltzerově grafice, která reprodukuje obraz sv. Jana Nepomuckého od  F. K. Palka († 1673). Autorství slánského obrazu zůstává otázkou, snad se jedná o dobovou kopii Palkova originálu, který však zatím nebyl nalezen. Nedávno publikovaný obraz sv. Jana Nepomuckého (Svatý na mostě, katalog výstavy ku příležitosti výročí 280 let od svatořečení Jana Nepomuckého, 2009) spojovaný se zmíněnou Baltzerovou grafikou, se však od ní v řadě podstatných detailů odlišuje; tu naopak i v jednotlivostech respektuje slánské plátno. V tomto ohledu představuje slánský sv. Jan jedinečný a vskutku ojedinělý doklad ohlasu Palkova malířského díla.

 (c.) Velvary, Vraný, Budenice – svatojánské sochařské „top památky“ – ve Velvarech naproti kostelu sv. Jiří zhotovená v roce 1730, a to jako reakce na svatořečení Jana Nepomuckého. Dílo má mimořádnou sochařskou kvalitu – všimneme si nenásilného rotačního pohybu, gesta ruky se sejmutým biretem. Pozornost byla věnována restaurování památky v letech 1993 a 1994 (doplnění ruky s biretem) i obnově a doplnění kamenné balustrády v roce 2016. Skulptura sv. Jana ve Vraném na návsi (kolem r. 1740) je také pojednána v lehkém rotačním pohybu se sejmutým biretem; na soklu motiv svržení sv. Jana z mostu. Stavebníkem byla Metropolitní kapitula sv. Víta. Posluchače upoutala mohutná raně barokní socha sv. Jana v Budenicích (kol. r. 1710), která dříve stála u zámku a později, po jeho rozšíření, ji přenesli na začátek aleje do Zlonic. Památka má novější sokl a její obnovu prováděli akad. soch. Jiří Kačer a Marcela Kačerová v letech 1994–1995, kteří doplnili původní hlavu sochy, jež byla po vandalském zásahu deponována na budenické faře.

(d.) Svatojánský příběh z Ješína, nejen rezavý trn – socha se původně snad nacházela na mostě nad Červeným potokem a později byla přemístěna na náves za kapličku. Po havárii v r. 1998, způsobené rezavým trnem (skulptura se roztrhla na několik kusů), byly její části deponovány ve velvarském muzeu. Posléze, zásluhou města Velvar, byla kamenosochařem Janem Kytkou († 2023) a akad. soch. Jiřím Kaifoszem restaurována. Dnes se nachází v expozici městského muzea ve Velvarech.

(e.) Mučedník nad vodami – sv. Jan Nepomucký dříve zdobil řadu kamenných mostů v regionu – připomenuty památky ve Zlonicích, Tmáni a Královicích u Slaného. Zmíněna také obnova svatojánské sochy ve Slaném, která po dlouhou dobu stála v areálu karmelitánského kláštera. Po opravě v roce 2022 dalo město památku přenést na nové místo poblíž mateřské školy U labutí; při obnově doplněna hlava světce (akad. soch. Jarmil Plachý). Uvedeny také sochy na studních – Kvílice (dvůr čp. 15), Zlonice (u děkanství, po obnově v expozici Památníku Antonína Dvořáka).   

(f) „Windsurfing v Honicích“ – Jan Nepomuk na rybě – socha původně na podstavci na návsi ... kolem r. 1860 stála pouze na podstavci dřevěná socha, nyní za sklem v kapli umístěná. Vždy na sv. Jana rozeklenula se nad ní bouda z prken s lampami, prkna k boudě bývala vždy složena v kovárně na klenutí... (informace z farní kroniky). Později vybudována stávající kaple (nedávno městem Stochov pietně obnovena). Zaujme pozoruhodné provedení plastiky sv. Jana Nepomuckého.  

K zapamatování • kaple sv. Jana Nepomuckého v Hospozínku, rané zasvěcení, architektonická kvalita • významné sochařské památky – Velvary, Vraný, Budenice • obnova sv. Jana Nepomuckého z Ješína • kaple sv. Jana Nepomuckého v Honicích •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.

Staré umění okolo nás (21.) – Svatojánská pouť (1. část)

(a.) Jan Nepomucký včera a dnes; Balbínova svatojánská legenda. Připomenuta základní literatura o sv. Janu Nepomuckém – Vít Vlnas: Jan Nepomucký, česká legenda, 1993; Jaroslav V. Polc, Václav Ryneš:  Svatý Jana Nepomucký, 1972, 1993. Uvedena Balbínova legenda o sv. Janu Nepomuckém, příklad ohlasu Balbínova textu na  rozměrném obrazu ze smečenského kostela (dříve snad na tamním děkanství) – patrně nejvýznamnější raně barokní svatojánské památce v regionu (kol. r. 1690, dnes v ambitu konventního kostela bosých karmelitánů v Slaném).

(b.) Vzorem většiny svatojánských soch je plastika na Karlově mostě. Podle modelu vídeňského sochaře Mathiase Rauchmilera v roce 1681 ji odlil norimberský mistr Hieronymus Herold (1683). Později podle tohoto modelu zhotovil dřevěnou plastiku Jan Brokof (1683, od roku 1819 umístěna na hlavním oltáři kostela sv. Jana Nepomuckého Na Skalce).

(c.) Ikonografie sv. Jana v příkladech. Jeho atributy ve vztahu k beatifikačnímu procesu – dokumentováno na barokní kazatelně  kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze Na Skalce – nález jazyka sv. Jana Nepomuckého (1719) a změna jeho barvy (1725); zázračné zachránění Rozálie Hodánkové před utopením v mlýně u Strakonic (1718), zázračné uzdravení ruky Terezie Veroniky Krebsové (1701). Dále sv. Jan jako mučedník zpovědního tajemství – zpovědník královny a jeho mučednická smrt (svržení těla do Vltavy). Ve vztahu k Balbínově legendě, Staroboleslavské paladium.       

(d.) Ohnisko svatojánské úcty ve Smečně. Oltář se sochou Jana Nepomuckého, o kterou se starali smečenští kaplani již před rokem 1700. Přičemž každý z nich po odchodu ze Smečna rozvíjel na novém působišti svatojánskou úctu – Jan Ignác Summa z Vlastislavi, Augustin Passer (působil v důležitém svatojánském místě v Nepomuku), Martin Josef Vetter, Adam Ignác Hlava (stál u zrodu sochy sv. Jana Nepomuckého na kladenské hlavní třídě).

(e.) Restaurování Platzerova svatojánského oltáře ve Smečně. Dlouhodobý proces (2006 –2016). Restaurátorské práce realizoval kolektiv pod vedením akad. mal. Markéty Pavlíkové, Ph.D. (AVU Praha), obnova probíhala podle finančních možností majitele, technologických zásad. Na několika snímcích byl prezentován průběh a rozsah restaurování, rehabilitace původního vzhledu. Pro zajímavost porovnání se svatojánským oltářem ve hřbitovním kostele sv. Václava v západočeském Úterý. Tamní oltář zanikl a plastika sv. Jana Nepomuckého se dnes nachází v depozitáři premonstrátského kláštera v Teplé. Otázka datace smečenského oltáře – k roku 1750, jedna z raných svatojánských prací sochaře F. I. Platzera. Dříve se uvažovalo o pozdějším časovém vročení. Více k problematice datování a obnovy oltáře viz Slánské rozhovory 2017, str. 46

(f.) Příběh kladenské sochy sv. Jana. Po stržení svatojánského sloupu socha uchovávána v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Kladně, odkud byla v roce 1968 převezena na Velkou Dobrou – kde se podařilo zachránit ohroženou kapli – a vztyčena poblíž na soklu novější sochy, která v obci zanikla. Vznikla tak poněkud matoucí situace, kdy na pozdně barokním soklu z roku 1753 byla usazena raně barokní kladenská socha sv. Jana Nepomuckého z 1706.   Na Kladně (třída T. G. Masaryka) vznikla v roce 2002 působivá a umělecky vydařená fontána, tordovaný sloup vrcholí faksimilií svatojánského originálu. Tuto pozoruhodnou kašnu navrhl akad. soch. Zdeněk Manina a Ing. arch. Petr Šulc.

(g.) Svatojánské sochy v okolí Kladna. Passerův Nepomuk ve Smečně (1722) je významnou památkou na již zmíněného smečenského kaplana, který později působil jako děkan v Nepomuku. Socha byla po roce 1918 odstraněna a deponována v parku. V roce 2004 restaurována a přenesena na původní místo. Oceníme kvalitní provedení skulptury a působivé umístění v panoramatu před smečenským zámkem. Svatého Jana ze „žehrováku“ mají v Kamenných Žehrovicích (1726) a svatojánská skulptura v Tuchlovicích vznikla u příležitosti 50. výročí svatořečení světce (1779) – tehdy ji umístili na konci aleje na návsi od kostela, dnes stojí u kostela sv. Havla (po roce 1990 odcizeny sošky andělů). Nepochybně upoutal i nevelký svatý Jan z rynku v Libušíně (1730), po roce 1918 přenesen ke kostelu sv. Prokopa.  

 (h.) Nepomuk z křivoklátských lesů z dílny M. B. Brauna se tyčí východně od obce Nový Dům (okr. Rakovník) v Alžbětínském lesním revíru (50.0873353N, 13.8512803E). Autorem je podle archivních zjištění M. B. Braun, kamenické práce prováděl Domenico Antonio Rappa a významné architektonické řešení pochází z atelieru Františka Maxmiliána Kaňky, jedná se o komponované lesní prostředí. Socha ilustruje dobře myšlení barokního člověka, či spíše barokní šlechty, a vznikla na paměť velkého honu v novodomském revíru, který se uskutečnil 26. června 1721 za účasti manželky císaře Karla VI. – Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Příklad „expresivního“ baroka M. B. Brauna, který se promítal do pojetí úpravy draperie i výrazu tváře světce. Sochu restauroval v roce 2018 akad. soch. Jan Turský.

K zapamatování • ikonografie sv. Jana Nepomuckého ve světle Balbínovy svatojánské legendy • příběh kladenského sv. Jana Nepomuckého – z Kladna na Velkou Dobrou • oltář sv. Jana Nepomuckého ve Smečně, jedna z nejvýznamnějších realizací sochaře F. I. Platzera • Matyáš Bernard Braun a jeho skulptura v Křivoklátských lesích •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem. 

Pozvánka na seminář o baroku ve zlonickém kostele / 20. 11. 2024