Staré umění okolo nás (13.) – Za hlasem zvonů

(a) V úvodu několik poznámek o úloze zvonů v městě, krajině – zvon není vždy spojen s liturgickou úlohou tak, jak tomu bylo ve zvonicích ve věžích kostelů nebo zvonicích v jejich blízkosti. V této souvislosti zmíněny cimbály věžních hodin --- v Slaném (1740) nebo renesanční cimbál z Vysoké brány v Rakovníce od Brikcího z Cimperka (1581), který je k vidění v areálu rakovnického muzea. Zvuk zvonů a zvonků člověka v minulosti svým způsobem doprovázel na každém kroku – nakonec všichni máme v paměti třeba „zvonění“, které dotvářelo provoz našich železnic (příklad nedávno zbourané vechtrovny u nádraží v Unhošti se svými zvonky).

(b) Se starobylými zvony se setkali posluchači akademie při exkurzi ve věži kostela sv. Gotharda v Slaném, kde podal zasvěcený výklad Jan Hacker, který se zvonařskými památkami v regionu soustavně zabývá, pečuje o ně. Byla vzpomenuta mohutná věž kostela sv. Václava v Kmetiněvsi, která je sice po rekvizicích v roce 1917 beze zvonů, ale ve farní kronice se dochoval zajímavý zápis faráře premonstráta Urbana Vojty, který zaznamenal, kterými zvony se vyzvání při tom či onom církevním svátku, slavnosti. Zvonění v Kmetiněvsi mělo svoji zvukovou „hierarchii“.     

(c) Fatálně do kolekce zvonařských památek v regionu zasáhla rekvizice zvonů v roce 1917. V této souvislosti bylo připomenuto závažné badatelské dílo Ferdinanda Velce, který nám podrobně popsal v podstatě veškerý fond těchto nástrojů. Nebyla to jen práce spojená se soupisem památek na Slánsku (1904), ale i cenná studie Zvony v hejtmanství slanském v Slánském obzoru (1901) nebo jeho článek Dřevené zvonice na Slansku (Český lid 1905).  Příběh jedné z rekvizic v regionu – v kostele sv. Klimenta v Chržíně na Velvarsku –  byl přiblížen ze zápisů ve farní pamětnici, kde byl založen jak protokol o zabavení zvonů, tak přípis budyňského vikariátního úřadu v Charvatcích, jímž byl „vyreklamován“ zvon z roku 1530 od Mistra Tomáše z Litoměřic – ten je jako jediný zavěšen ve věži dodnes.      

(d) Jediným sporným momentem ve Velcově soupisu bylo datování zvonů, a to konkrétně u zvonu z přelícké zvonice, u kterého uvádí dataci 1386, přičemž navíc poznamenává, že se jedná o památku s nejstarším českým nápisem. Tento omyl korigoval Josef Hejnic v článku Nápisy na českých zvonech 14. – 16. století (Časopis národního muzea 1960), ostatně i výtvarné provedení reliéfů na tomto jinak památném zvonu je zjevně mladší, což odpovídá Hejnicově dataci k roku 1486. Pokud se jedná o nejstarší zvon v regionu, zdá se, že jedním z „adeptů“ je nástroj zavěšený ve věži kostela Všech svatých v Knovízi, který na svém plášti nese reliéf Ukřižování Krista na stromovém kříži – starobylý typ, který se objevuje v gotické malbě a sochařství běžně ve 14. století.           

(e) Byl prezentován přehled dřevěných zvonic na Slánsku ve formě tabulky a postupně proběhla jejich obrazová prohlídka, mluvilo se o opravě zvonice v Tuřanech, Řisutech (reliéfy sv. Václava a sv. Zikmunda na zvonu od Tomáše z Brna [1554] – autora zpívající fontány u pražského letohrádku na Hradčanech), Nabdíně, Želenicích a Skůrách. Ve Skůrách stál kdysi kostel sv. Bartoloměje, jehož fragmenty byly zasazeny po demolici v roce 1873 stavitelem Václavem Himmelem z Bratkovic do ohradní zdi (kružba, jeden ze svorníků s motivem Měsíce) – původně se jednalo nepochybně o významnou památku – snad dílo stavební huti, jejíž někteří členové – kameníci – získali zkušenosti na některé náročnější pražské stavbě. Skůry patřily v roce 1282 Vyšehradské kapitule. 

(f) Poslední zastávka patřila zvonici v Želenicích, ve které se nacházejí zvony od Brikcího z Cimperka (1581) a Jindřicha Senomatského ze Sternstatu (1613). Zvon Brikcího z Cimperka  má na plášti v literách vysázen biblický text z Melantrichovy bible (1549) – nejedná se jen o hodnotu výtvarnou, zvukovou, ale i o cenný doklad užití českého překladu bible (obdobně v regionu od téhož autora na zvonu v Lukově z roku 1589 – viz naše 5. setkání 27. 11. 2023). Zvon Jindřicha Senomatského upoutá pozoruhodným reliéfem znaku města Slaného.

K zapamatování •• Práce Ferdinanda Velce při průzkum zvonařských památek v regionu • fatální rekvizice zvonů v roce 1917 a 1943 • nástroj v přelícké zvonici a nová datace k roku 1486 • zvony v Želenicích ••    

Velvary, zvonice u kostela sv. Kateřiny, zvon Mikuláš Löwa z roku 1660

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.