Staré umění okolo nás (12.) – klášter v Hájku (2. část)

Hájek, klášter františkánů, loretánská kaple, Panny Maria Hájecká

(a) V úvodu několik poznámek o loretánské legendě, přenesení Santa casy do Itálie, vzniku poutního místa, proměny vzhledu santa casy – renesanční opláštění. Topografie loret v Čechách a na Moravě (doporučena publikace Jana Bukovského Loretánské kaple v  Čechách a na Moravě, 2000). Krátká zastávka v pražské Loretě, obdobné řešení jako v Hájku, zachovaná výzdoba, a to včetně interiéru lorety. Z dalších loret – zmínka o podobě santa casy v Rumburku, a to včetně dřevěného modelu od Jiřího Cobla, který byl také prezentován na slánských rozhovorech v roce 2019 (viz studijní literatura).

(b) Otázka rozšíření Černých Madon. Biblický citát – Nigra sum sed formosa (Černá jsem, a přece půvabná, starozákonní spis Píseň Písní, 1,5). Byla zmíněna konference v Piemontu «Kulty, svatyně a obrazy Černých Madon Evropy» (květen 2010). Kopie milostných mariánských obrazů a soch ze Svaté země, které sice byly původně v barvě dřeva, ale vlivem prostředí – kouř svíček, lamp, ošetření plastik lněným olejem – zčernaly a tak byly i kopírovány. V Evropě řada významných milostných mariánských soch a obrazů má tmavou barvu: Oropa a Loreto v Itálii, Montserrat ve Španělsku, Czenstochowa v Polsku, Einsiedeln ve Švýcarsku, Rocamadour ve Francii. V této souvislosti zmíněna Madona Březnická, 1396 (NG Praha), jejíž předlohou byla byzantská ikona (ve svatozáři zmíněný starozákonní citát Nigra sum sed formosa). Význam komentářů církevních otců ke starozákonní knize Píseň Písní od sv. Bernarda z Clairvaux – alegorie Církve = snoubenka Kristova.    

(c) Multiplikace milostných soch a obrazů – přenášení zázračných vlastností milostných soch a obrazů na jejich kopie – ty byly na posvátném místě dotýkány a přeneseny poutníky do nových lokalit, a tak tomu bylo i v Hájku Floriánem Jetřichem ze Žďáru (1623). V publikaci o Hájku (Jindřich Labe, Hájek svatý ... 1690) je tento způsob interpretován v souvislosti se zázračným uzdravením nemocných stínem sv. Petra –  „Dokonce vynášeli nemocné i na ulici a kladli je na lehátka a na nosítka, aby na některého padl aspoň Petrův stín, až půjde kolem... přinášeli nemocné a sužované nečistými duchy a všichni byli uzdravováni.“ (Sk 5,15n).

(d) Rekonstrukce podoby kláštera v Hájku před rokem 1950. Výzdoba poutního místa v podstatě zanikla po násilném uzavření kláštera v roce 1950. Přiblížení výzdoby kaplí sv. Františka z Assisi (patrně obraz od Petra Brandla, před r. 1735, dnes v poutním kostele sv. Matouše v Hrádku u Vlašimi), kaple sv. Antonína (obraz od Jana Jiřího Heinsche, 1687, zatím nezvěstný), kaple sv. Kříže (ostatky sv. Justina – dar Anny Marie Františky Terezie velkovévodkyně Toskánské v roce 1737). Připomínka mariánské výzdoby ambitů – lunetové obrazy 26 Madon – analogie s jinými poutními místy, nejblíže pražská Loreta). Zaniklý oltář Panny Marie Pasovské.

Rekonstrukce oltáře sv. Františka v Hájku – dnes v poutním kostele sv. Matouše v Hrádku u Vlašimi
obraz někdy připisován Petru Brandlovi, před r. 1735

(e) Původní výzdoba lorety – rekonstrukce podoby oltáře, který se shodou okolností zachoval a postupně byl restaurován, po dokončení opravy kláštera se počítá s jeho umístěním na prvotní místo. Ikonografie a způsob provedení svatostánku, heraldická výzdoba atd. Význam chórové kaple nad loretou a funkce a výzdoba refektáře.

Prakticky se seznámíme s architekturou kláštera na exkurzi 14. května 2024.

K zapamatování •• loretánská legenda • základní topografie loret v Čechách a na Moravě, mapka Jana Bukovského (viz studijní podklady) • Černé madony a multiplikace milostných soch a obrazů • kaple sv. Františka s obrazem od Petra Brandla (?)    

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.