Předvánoční
odbočení z putování za starým uměním regionu bylo věnováno novoroční grafice,
dopisům s vánoční tematikou, se kterou se setkal přednášející při přípravě
výstav Slánské Trhliny I., Slánské Trhliny II. a expozice Ludvík Kuba a Slaný.
(a.)
SLÁNSKÁ TRHLINA. Na počátku slánské Trhliny
bylo přátelství dvou lidí – Josefa Čížka (1883–1945) a Josefa Kyliese (1890–1946),
přátelství, které rozdělila až smrt Josefa Čížka v Terezíně v dubnu
1945. Čížek ve svých denících vzpomíná, že když se v roce 1914 stal náčelníkem
slánského Sokola, seznámil se s Josefem Kyliesem, jenž tehdy začínal jako mladý
úředník Hospodářského družstva ve Slaném. Brzy na to vypukla světová válka a
Kylies rukoval do Haliče na frontu. Z této válečné etapy se zachovalo mnoho
Kyliesem „kreslených pohlednic“. On sám byl na frontě raněn na ruce, popravdě
řečeno zranění si způsobil sám, když viděl ty hrůzy okolo sebe. A jako raněný se
v létě 1915 dostal do Slaného a jeho první cesta po ubytování ve vojenské
nemocnici vedla právě k Josefu Čížkovi. K němu pak docházel denně a u
druhého psacího stolu v kanceláři pilně kreslil. Ke Kyliesovi a Čížkovi se
posléze připojil František Bouda. Svá díla představovali na výstavách v místní
sokolovně a měli úspěch. A tak vznikl umělecký odbor slánského Sokola. Jak
poznamenal Josef Čížek, odbor nikým nevolený, ale sokolskou jednotou uznávaný.
A přidávali se postupně další … Karel Čížek, MUDr. Rubeš, Jiří Včelák, Karel
Kučera.
Společně
se setkávali v neděli dopoledne v „trhlině“ – v kanceláři firmy Aloise Čížka,
původně mýtném domku čp. 171 (dnes Třebízského ulice), kde debatovali o kultuře
a umění. Název Trhlina nebyl zcela originální, jmenoval se tak Klub cyklistů na
Královských Vinohradech. Měli prý snahu označení změnit, ale vyšla naplano.
Později Josef Kylies zmínil, že v úsilí propagovat umění a rozvíjet vlastní
tvorbu zůstávala slánská jednota v celorepublikové organizaci „bílou vránou“.
Z
celé řady osobností spojených s trhlináři musíme uvést
Ludvíka Kubu a pak další
české umělce – grafika a vyhledávaného ilustrátora Václava Fialu. Do Slaného
přijížděl z Turnova Karel Vik, z jihu Čech Alois Moravec, nesmíme
opomenout také ženy malířky – Pavlu Vicenovou-Rousovou, Zdeňku
Vorlovou-Vlčkovou a Julii Mezerovou, manželku slánského architekta Aloise
Mezery. A ve výčtu nemohou chybět hollaristé – T. F. Šimon, Vladimír Silovský,
Cyril Bouda, Vladimír Pukl, Antonín Majer, František Kobliha, Viktor Stretti a
Mario Stretti.
(b.) NOVOROČENKY JOSEFA KYLIESE – vynikajícího
kreslíře a pohotového karikaturisty, o čemž výmluvně vypovídají jeho kresby
v kronice Sny a život, která je jedinečným zdrojem informací o činnosti
Trhliny. Kyliesova novoroční přání dokumentují tísnivou atmosféru období před
německou okupací a temnou dobu protektorátu, byly však povzbuzením pro jeho
druhy a přátele.
(c.)
Zaujaly
vánoční kresby ALOISE
MORAVCE – rázovitého Jihočecha, který do Slaného často zajížděl. Ten také vedl trhlináře
na několikadenní anabázi po cestách okolo Trhových Svin. Výmluvné je vánoční
přání, na kterém zachytil básníka a autora Země zamyšlené Ladislava Stehlíka v příběhu,
jak básník pro něho chytil kapra a jak rybu po zjištění, že se adresát nenalézá
doma, šel pustit zpět do rybníku.
(d.)
Novoroční pozdravy Karla Vika
jsou svědectvím o jeho vztahu k Turnovsku, zejména jeho dřevořezy z období
před rokem 1939 vypovídají o vroucím vztahu ke krajině Českého ráje. Naštěstí
jeho válečné návrhy novoročenek, třeba ta z roku 1940, unikly zrakům okupačních
slídilů.
(e.)
Z novoročenek HOLARISTŮ vynikly práce T. F. Šimona, Viktora Strettiho a
také Václava Fialy s jeho pohledem na Slaný z roku 1943.
P.
S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní
podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.
