Při zahájení dalšího školního roku uvedena myšlenka rakouského zakladatele logoterapie Viktora Frankla (* 1905, † 1997) o hledání smyslu života – příběh trhacího kalendáře, pesimisty a člověka, který nalezl, nebo hledá, smysl života každý den (viz Viktor E. Frankl, Lékařská péče o duši, Brno, nakl. Cesta, 1996, s. 50-51).
(a)
Piaristé včera a dnes. Založení
řádu piaristů, sv. Josef Kalasanský (* 1557, † 1648). Základní data • 1597 –
škola pro chudé chlapce (Trastevere, Řím) • 1621 – vznik řádu piaristů (papež
Řehoř XV.), povinnost skládaní tří základních řeholních slibů (chudoby,
poslušnosti a čistoty) a k tomu povinnost vyučování • 1631 – založení první
zaalpské koleje v Mikulově, poté Strážnice (1633), Lipník (1634) – vznik
provincie GERMANIA. Krize v řádu (1643, 1646 – piaristé „poníženi“ na kongregaci
se zákazem přijímání noviců) • 1648 – smrt Josefa Kalasanského • od roku 1656 restituce
řádu • 1658 – založení slánské koleje piaristů • 1669 – plné obnovení
piaristického řádu papežem Klimentem X.•• Piaristé dnes
(b)
Význam kardinála Františka z
Dietrichsteina (1570–1636) – biskupa v Olomouci (1599–1636) a od roku
1621 i gubernátora Moravy. Dietrichstein uvedl piaristy na Moravu, zmíněný
Mikulov, poté Strážnice a Lipník (...přes svou konfesijní zásadovost a
povahovou vznětlivost dokázal být upřímný v jednání i ve vztahu k politickým a
náboženským odpůrcům …tak kardinála charakterizoval historik Miloslav Pojsl).
Busta kardinála Dietrichsteina na nádvoří zámku v Mikulově od Nikose
Armutidise z roku 2006 (příklad hodnotné plastiky, která Dietrichsteinovu
povahu vystihuje).
(c) Zastavení u Trevisaniho Ukřižování v Litomyšli – o stěhování výtvarného motivu – „z Říma až do Velvar“. Autorská kopie Ukřižování z roku 1722, který se dostal do kolejního kostela v Litomyšli prostřednictvím hraběte Františka Trautmansdorfa, který pobýval v Římě a viděl tam obraz Ukřižování od Francesca Trevisaniho v kostele S. Silvestro in Capite (1695–1696). Oltářní plátno v Litomyšli shořelo v roce 1775. Sugestivní a povýtce osobní Trevisaniho provedení Ukřižování mělo ohlas v piaristickém kostele sv. Anny v Benešově u Prahy (kolem r. 1750) – svým způsobem „převedení“ malby do plastického provedení. Trevisaniho dílo upoutalo i malíře Jiřího Brodského, který restauroval Trevisaniho model obrazu pro Litomyšl – řada abstrahujících vyobrazení. A konečně barokní náhrobek na bývalém hřbitově ve Velvarech, který provedl regionální sochař patrně na základě grafiky, kterou mu předložil zadavatel.
.jpg)
(d) Základní prameny pro dějiny koleje piaristů ve Slaném – matriky a zejména kroniky koleje. Ohledně matrik připomenut potenciál dalšího studia, uveden i tragický příklad – velký počet obětí během morové epidemie v roce 1680. Kolejní kronika – bohatý pramen, a to nejen k dějinám koleje, ale i k historii města Slaného (v prvním díle například období válečných událostí – Války o rakouské dědictví 1740–1748, Sedmiletá válka 1756–1763).
 |
| Dějiny slánské koleje piaristů v datech |
(e) Stavba koleje ve Slaném. Původní plány uloženy v řádovém archivu v Římě (Curia Generalizia delle Scuole Pie, Piazza dei Massimi, 4, Roma, Italia) u nás kompletně publikovány v roce 2008. Architekt patrně Jan Dominik Orsi – doložený stavitel slánské koleje (stavěl i klášter františkánů v Slaném). Po roce 2008 nalezeny v archivu stavebního úřadu v Slaném i plány přestavby koleje v roce 1877 (František Štech), na jejichž základě bylo možné provést rekonstrukci rozsahu stavebních úprav, které byly podstatné, zánik původního patra a navýšení koleje – budovy slánského gymnasia – o jedno patro do náměstí. Výsledky orientačního průzkumu archeologa PhDr. Václava Mouchy krypty koleje v roce 1972 – urna, kde byla uložena třetina srdce B. I. z Martinic – zakladatele koleje.
(f) Rekonstrukce původní podoby kolejní kaple. Symetričnost prosvětlení interiéru (později zazděna dvojice oken na severní stěně). Požár koleje (1795), následkem zřícení klenby v roce 1805 (zánik původní freskové výzdoby), nově zaklenuto „plackou“ (1807). Jako analogie podoby původního vnitřního prostoru a zaklenutí uvedena kaple sv. Kosmy a Damiána z let 1657–1659 , která stojí vedle emauzského kláštera v Praze. Ikonografie dochované barokní nástěnné malby. Přizdívky oken na severní straně – (1) motiv z Velké turecké války (zcela hypoteticky Bitva u Bělehradu 1688, (2) apokalyptický výjev – Předzvěst Posledního soudu, příchod proroka Eliáše (?), malby vznikly patrně kolem roku 1690.
K
zapamatování • význam piaristů (jezuité x piaristé) • zakladatelská úloha kardinála
Františka z Dietrichsteina a piaristé na Moravě – Mikulov • Trevisaniho obraz Ukřižování
v Litomyšli – stěhování výtvarného motivu z Říma až do Velvar •
význam architektury slánské koleje piaristů, původní plány uloženy v Římě •
přestavba koleje v roce 1877 a původní podoba interiéru kolejní kaple •
P.
S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní
podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.
