Staré umění okolo nás (21.) – Svatojánská pouť (1. část)

(a.) Jan Nepomucký včera a dnes; Balbínova svatojánská legenda. Připomenuta základní literatura o sv. Janu Nepomuckém – Vít Vlnas: Jan Nepomucký, česká legenda, 1993; Jaroslav V. Polc, Václav Ryneš:  Svatý Jana Nepomucký, 1972, 1993. Uvedena Balbínova legenda o sv. Janu Nepomuckém, příklad ohlasu Balbínova textu na  rozměrném obrazu ze smečenského kostela (dříve snad na tamním děkanství) – patrně nejvýznamnější raně barokní svatojánské památce v regionu (kol. r. 1690, dnes v ambitu konventního kostela bosých karmelitánů v Slaném).

(b.) Vzorem většiny svatojánských soch je plastika na Karlově mostě. Podle modelu vídeňského sochaře Mathiase Rauchmilera v roce 1681 ji odlil norimberský mistr Hieronymus Herold (1683). Později podle tohoto modelu zhotovil dřevěnou plastiku Jan Brokof (1683, od roku 1819 umístěna na hlavním oltáři kostela sv. Jana Nepomuckého Na Skalce).

(c.) Ikonografie sv. Jana v příkladech. Jeho atributy ve vztahu k beatifikačnímu procesu – dokumentováno na barokní kazatelně  kostela sv. Jana Nepomuckého v Praze Na Skalce – nález jazyka sv. Jana Nepomuckého (1719) a změna jeho barvy (1725); zázračné zachránění Rozálie Hodánkové před utopením v mlýně u Strakonic (1718), zázračné uzdravení ruky Terezie Veroniky Krebsové (1701). Dále sv. Jan jako mučedník zpovědního tajemství – zpovědník královny a jeho mučednická smrt (svržení těla do Vltavy). Ve vztahu k Balbínově legendě, Staroboleslavské paladium.       

(d.) Ohnisko svatojánské úcty ve Smečně. Oltář se sochou Jana Nepomuckého, o kterou se starali smečenští kaplani již před rokem 1700. Přičemž každý z nich po odchodu ze Smečna rozvíjel na novém působišti svatojánskou úctu – Jan Ignác Summa z Vlastislavi, Augustin Passer (působil v důležitém svatojánském místě v Nepomuku), Martin Josef Vetter, Adam Ignác Hlava (stál u zrodu sochy sv. Jana Nepomuckého na kladenské hlavní třídě).

(e.) Restaurování Platzerova svatojánského oltáře ve Smečně. Dlouhodobý proces (2006 –2016). Restaurátorské práce realizoval kolektiv pod vedením akad. mal. Markéty Pavlíkové, Ph.D. (AVU Praha), obnova probíhala podle finančních možností majitele, technologických zásad. Na několika snímcích byl prezentován průběh a rozsah restaurování, rehabilitace původního vzhledu. Pro zajímavost porovnání se svatojánským oltářem ve hřbitovním kostele sv. Václava v západočeském Úterý. Tamní oltář zanikl a plastika sv. Jana Nepomuckého se dnes nachází v depozitáři premonstrátského kláštera v Teplé. Otázka datace smečenského oltáře – k roku 1750, jedna z raných svatojánských prací sochaře F. I. Platzera. Dříve se uvažovalo o pozdějším časovém vročení. Více k problematice datování a obnovy oltáře viz Slánské rozhovory 2017, str. 46

(f.) Příběh kladenské sochy sv. Jana. Po stržení svatojánského sloupu socha uchovávána v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Kladně, odkud byla v roce 1968 převezena na Velkou Dobrou – kde se podařilo zachránit ohroženou kapli – a vztyčena poblíž na soklu novější sochy, která v obci zanikla. Vznikla tak poněkud matoucí situace, kdy na pozdně barokním soklu z roku 1753 byla usazena raně barokní kladenská socha sv. Jana Nepomuckého z 1706.   Na Kladně (třída T. G. Masaryka) vznikla v roce 2002 působivá a umělecky vydařená fontána, tordovaný sloup vrcholí faksimilií svatojánského originálu. Tuto pozoruhodnou kašnu navrhl akad. soch. Zdeněk Manina a Ing. arch. Petr Šulc.

(g.) Svatojánské sochy v okolí Kladna. Passerův Nepomuk ve Smečně (1722) je významnou památkou na již zmíněného smečenského kaplana, který později působil jako děkan v Nepomuku. Socha byla po roce 1918 odstraněna a deponována v parku. V roce 2004 restaurována a přenesena na původní místo. Oceníme kvalitní provedení skulptury a působivé umístění v panoramatu před smečenským zámkem. Svatého Jana ze „žehrováku“ mají v Kamenných Žehrovicích (1726) a svatojánská skulptura v Tuchlovicích vznikla u příležitosti 50. výročí svatořečení světce (1779) – tehdy ji umístili na konci aleje na návsi od kostela, dnes stojí u kostela sv. Havla (po roce 1990 odcizeny sošky andělů). Nepochybně upoutal i nevelký svatý Jan z rynku v Libušíně (1730), po roce 1918 přenesen ke kostelu sv. Prokopa.  

 (h.) Nepomuk z křivoklátských lesů z dílny M. B. Brauna se tyčí východně od obce Nový Dům (okr. Rakovník) v Alžbětínském lesním revíru (50.0873353N, 13.8512803E). Autorem je podle archivních zjištění M. B. Braun, kamenické práce prováděl Domenico Antonio Rappa a významné architektonické řešení pochází z atelieru Františka Maxmiliána Kaňky, jedná se o komponované lesní prostředí. Socha ilustruje dobře myšlení barokního člověka, či spíše barokní šlechty, a vznikla na paměť velkého honu v novodomském revíru, který se uskutečnil 26. června 1721 za účasti manželky císaře Karla VI. – Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Příklad „expresivního“ baroka M. B. Brauna, který se promítal do pojetí úpravy draperie i výrazu tváře světce. Sochu restauroval v roce 2018 akad. soch. Jan Turský.

K zapamatování • ikonografie sv. Jana Nepomuckého ve světle Balbínovy svatojánské legendy • příběh kladenského sv. Jana Nepomuckého – z Kladna na Velkou Dobrou • oltář sv. Jana Nepomuckého ve Smečně, jedna z nejvýznamnějších realizací sochaře F. I. Platzera • Matyáš Bernard Braun a jeho skulptura v Křivoklátských lesích •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem. 

Pozvánka na seminář o baroku ve zlonickém kostele / 20. 11. 2024

 

Staré umění okolo nás (20.) – Piaristé v Slaném (2)

(a) Kolejní kaple piaristů – připomínka zaniklých obrazů od Karla Škréty – v kronice koleje je v roce 1724 uvedeno, že obrazy na oltáři sv. Kříže a Narození Panny Marie (spíše Narození Krista) Škréta maloval. Oba patrně zanikly při zřícení klenby kolejní kaple v roce 1805. Hlavní oltářní obraz Zasnoubení Panny Marie – nejvýznamnější barokní malba v regionu, malíř získán prostřednictvím Clam-Gallasů, ve stejné době vznikají i nástěnné malby na schodišti Clam-Gallasova paláce – Triumf boha Apollóna ve slunečním voze, který svým Světlem zahání mocnosti Temna a Času, představované třemi starci (1727–1729). Námět (Evangelium, Matouš 1,18), symbolika, barevná kompozice obrazu. Porovnání s autorovým oltářním plátnem Smrti sv. Josefa, 1731 Weingarten (klášter benediktinů, bazilika sv. Martina. Připomínka restaurování slánského plátna v roce 1992. Sochařská výzdoba hlavního oltáře od Františka Ignáce Weisse (* 1690, † 1756) – sochy sv. Anny a sv. Jáchyma, v této souvislosti doplněn závěr díla sochaře v konventním kostele augustiniánů v Dolním Ročově. Porovnání rané Weissovy tvorby u piaristů v Slaném (1727) – versus – jeho závěrečných děl – velký soubor prací v klášterním kostele v Dolním Ročově (1745–1753).

(b) Sakristie kolejní kaple, detaily vybavení původní architektury (dveře, kování, zámek). Zlatnické práce – mešní barokní kalich snad od pražského zlatníka Jana Jiřího Heyera (před r. 1700, na obrázku), smaltové destičky s vyobrazením morových patronů: sv. Rozálie, sv. Šebestiána, dále františkánů: sv. Františka a sv. Antonína (souvislost s klášterem františkánů v Slaném) a patronů kolejní kaple sv. Josefa a Panny Marie – Immaculaty (kalich byl před několika lety odcizen). Pacifikál s ostatkem svatého Kříže, cenná práce zlatníka z Uherského Hradiště (1735), v současné době probíhají konzultace ohledně této památky s muzeem v Uherském Hradišti.

(c) Hudební kultura, rokokové varhany, dříve připisovány varhanář Reissovi tak jako ostatní slánské nástroje, postavil Johann Ignaz Schmidt roku 1765, který v 60. letech 18. století pracoval v nedaleké Peruci. Hlavní nástroj je rozdělen do dvou skříní, pozitiv se nachází přímo v hracím stole. Vzhledem k pozdějším zásahům a změnám ovšem nástroj nemá svůj originální zvuk, ale výtvarná podoba je původní. Připomenuto CD piaristických skladatelů LAUDATE PUERI DOMINUM, které vydal SUPRAPHON a bylo nahráno 8. až 11. 9. 2006 v kapli Zasnoubení Panny Marie v Slaném.

(d) Astronomická kapitolka. Vyměřování slunečních hodin, návštěva rektora koleje P. Leopolda Čabáka (astronoma a geometra) u hraběte Josefa Paara ve Štěchovicích, kde vysvětloval nejen funkci astrolabia, ale vyměřil i dvoje sluneční hodiny. Ve sbírkách mikulovského muzea se nachází Čabákovy rovníkové prstencové sluneční hodiny z roku 1720. Pozoruhodný záznam o sledování komety Klinkenberg-Chéseaux (C/1743 X1) v roce 1744. Kometa byla objevena koncem listopadu 1743, druhý prosincový týden oznámil objev Dirk Klinkenberg a o čtyři dny později Jean-Philippe de Chéseaux (ten také publikoval její objev, a to včetně mnoha podrobností. Kometa byla v roce 1744 několik měsíců viditelná pouhým okem a vykazovala neobvyklé efekty – měla šest ohonů. Její jasnost na obloze byla -7. magnitudy, tzn. byla jasnější než planeta Venuše (-3. až -4,4.). Slánský kronikář tehdy zaznamenal ... v měsíci lednu se objevila mimořádná hvězda – kometa, kterou skutečně někteří zaznamenali již v prosinci minulého roku, ale s menším ohonem. Vycházela obyčejně po zvonění Anděl Páně večer, nejprve kolem deváté hodiny, poté kolem osmé a nakonec v sedm hodin. A když se blížila k západu slunce, třpytily se její paprsky široko daleko a ozařovaly celou oblohu; v polovině února dominovala na obloze večer, ale mnozí ji také viděli ráno ještě před východem Slunce ... až konečně v březnu všem zmizela z očí. Co znamenaly tyto jevy ?... Jsou různé výklady, přeji si štěstí! --- tak ukončil pisatel.    

(d) Úprava rajského dvora koleje piaristů. Realizováno podle projektu Ing. arch. Richarda Cibika a Ing. arch. Lukáše Kozáka (atelier Facis, architekti, 2010) v létě 2014. Částečná rehabilitace původní architektury, otevření arkád, svým způsobem vyznění 350. výročí založení koleje piaristů, které jsme si připomínali v roce 2008.    

K zapamatování • Carloneho obraz Zasnoubení Panny Marie z hlavního oltáře – nejvýznamnější barokní malba v regionu • raně barokní mešní kalich, významná raně barokní práce pražského zlatníka v regionu • hudba na kůru piaristů a nahrávka disku LAUDATE PUERI DOMINUM • geometr a astronom Leopold Čabák, jeho práce na slunečních hodinách, pozorování komety Klinkenberg-Chéseaux (C/1743 X1) • rehabilitace rajského dvora koleje v roce 2014 •

P. S. Podklady – prezentace přednášky, „obrazové skriptum“ a další studijní podklady – budou posluchačům zaslány e-mailem.